Japonsko by se v blízké budoucnosti mohlo stát největším věřitelem Spojených států, a vystřídat tak na této pozici Čínu. Vyplývá to z údajů amerického ministerstva financí, které jsou k dispozici za měsíc srpen. Zatímco Čína v srpnu do svého portfolia přidala americké dluhopisy v hodnotě 4,3 mld. USD a zvýšila tím celkovou sumu obligací ve své zprávě na 1,153 bilionu USD, japonští investoři ve stejném měsíci přikoupili dluhopisy za 5,3 mld. USD, čímž se jejich celková držba amerických obligací dostala na 1,121 bilionu USD.
Za posledních 12 měsíců se objemy japonských nákupů amerických dluhopisů zvýšily z úrovně 907 mld. USD, zatímco v případě Číny došlo k poklesu z hodnoty 1,278 bilionu USD.
V loňském roce Čína snížila objem amerických dluhopisů ve svém portfoliu o zhruba 0,7 % na 1,15 bilionu USD. V rámci druhého pololetí roku došlo k poklesu čínské držby o 12 %, čili 163 mld. USD, z rekordních 1,31 bilionu USD, které Peking nashromáždil k červenci 2011. V tom samém období přišly Spojené státy o nejvyšší známku u ratingové agentury Standard & Poors a prohloubila se evropská dluhová krize. Výnos u desetiletého dluhopisu přitom klesl z 2,80 % na 1,88 %.
Republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney v předvolebních debatách zopakoval, že hodlá snížit závislost Spojených států na půjčkách z Číny. Analytici poukazují na to, že Japonsko hraje vůči USA naprosto stejnou věřitelskou roli.
Japonsko bylo největším držitelem amerických dluhopisů do září roku 2008, kdy je po nástupu finanční krize nahradila Čína. Potřeba Pekingu recyklovat devizové rezervy se zpomalením ekonomiky klesá.
Z aktualizovaných dat amerického ministerstva financí také vyplývá, že americké dluhopisy šly v srpnu na odbyt i v dalších zemích. Celkem čistá zahraniční držba vzrostla o 90 mld. USD, přičemž objem nových emisí se vyšplhal na 43 mld. USD. Nakupovaly karibské bankovní ráje (zastupující hedgeové fondy), britští investoři a také švýcarští, kteří zvýšili svou držbu o 12 mld. USD na celkových 202 mld. USD, v čemž se odráží snahy švýcarské centrální banky srážet kurz franku. Zahraniční investoři nyní drží kolem 50 % z celkových 10,56 bilionu USD v obligacích vydaných americkou vládou.
Americké státní dluhopisy, které drží Čína, a možnost jejich „náhlého a rozsáhlého“ prodeje nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, tvrdí zpráva amerického ministerstva obrany, vydaná v létě. Úředníci z Pentagonu jsou k možným rizikům závislosti na Číně skeptičtí: „Pokus využít cenné papíry ministerstva financí by měl omezený účinek a pravděpodobně by víc než Spojené státy poškodil Čínu,“ uvádí se ve zprávě s tím, že tato nepřesvědčivá hrozba nenabízí Pekingu odstrašující potenciál.
Názor ministerstva obrany sdílí šéf dluhopisové divize společnosti CRT Group LLC David Ader. Číňané jsou podle něj při správě peněz velmi rafinovaní a uvědomují si, jaké škody by mohl hromadný prodej napáchat jim a světovému obchodu, na němž jsou taktéž závislí. Derek Scissors, analytik think-tanku Heritage Foundation, sice celkovou výši amerického dluhu považuje za národně-bezpečnostní riziko, avšak čínská držba obligací je prý „vedlejším tématem“. Pokud by však došlo na nejhorší a odpadly veškeré zábrany, Čína „zaútočí na americký dluhopisový trh a smíří se následnou finanční ztrátou,“ tvrdí Scissors.
(Zdroj: FT, CNBC, Reuters)