Výstavba jaderných elektráren a těžba plynu z břidlice - dva velké investiční programy, které v následující dekádě hodlá polská vláda realizovat s pomocí státem kontrolovaných energetických a těžařských společností, nemohou být úspěšné zároveň, myslí si výkonný ředitel elektrárenské společnosti PGE Krzysztof Kilian.
Právě státem kontrolovaná energetická jednička PGE je hlavním objednavatelem plánovaného tendru na první jaderné reaktory v zemi. Polsko se chce v energetice odklonit od vysoce znečišťujícího uhlí a zároveň nezvyšovat závislost na zemním plynu, který musí ve velkém dovážet z Ruska. Podle dosavadních plánů polské vlády by první jaderná elektrárna v zemi měla začít fungovat do roku 2023 a měla by disponovat výkonem 3000 MW. Za dalších sedm let by se polské jaderné kapacity měly zdvojnásobit.
Náklady a rizika výstavby prvních polských jaderných reaktorů má sdílet trojice energetik PGE, (15,93 PLN, -0,38%) a Tauron spolu s měďařským gigantem KGHM , který taktéž kontroluje stát. Finanční břemeno projektu v hodnotě 30-50 mld. PLN (cca 180-300 mld. Kč) tak nemá nést jenom PGE, původní zadavatel zakázky. Zájem o to stát se hlavním dodavatelem projektu projevily americko-japonská skupina (21,26 USD, -0,09%) Hitachi, franczouská Areva, americký koncern Westinghouse a ruský Rosatom.
Podle posledních vyjádření polské politické reprezentace se však zdá, že přednost před jádrem dostanou břidlicová ložiska plynu, která by Polsku mohla taktéž zaručit energetickou soběstačnost. Ministr státního pokladu Mikolaj Budzanowski totiž produkci plynu označil za národní prioritu, přičemž konečné rozhodnutí ve věci jaderného programu má padnout nejdřív za dva roky.
Konsorcium polských státem kontrolovaných společností KGHM, PGNiG , PGE a dalších mělo původně v plánu investovat do průzkumu a těžby břidlicového plynu v zemi do roku 2015 asi 1,7 mld. PLN čili zhruba deset miliard korun. Varšava však rozhodla, že je zvažované prostředky třeba navýšit a přilákat do země další těžaře. Budzanowski nedávno prohlásil, že do roku 2020 by do břidlic mělo být vloženo 50 mld. PLN, čili kolem 300 mld. Kč, což zhruba odpovídá nákladům na vybudování dvou reaktorů. Jen za nadcházející dva roky by investice měly dosáhnout 5 mld. PLN. I ze zhruba podobného složení jaderného a plynárenského konsorcia je jasné, že rozsáhlé investice mohou být zaměřeny jen jedním směrem.
„Rozhodnutí o zrušení jaderného programu by znamenalo obrat v postoji ministerstva státního pokladu. Pokud by k odkladu tendru skutečně došlo, vypadaly by dlouhodobé investiční plány PGE realističtěji. Trh podle nás stavbu jaderných reaktorů nezapočítává do svých očekávání, jelikož vyhlídky na ni jsou zatím velmi nejisté,“ napsal v komentáři ke zprávě Robert Maj, analytik (18,7 EUR, 2,10%) Securities.
Polsko si od rozvoje nového zdroje plynu, který pomohl Spojeným státům k soběstačnosti, slibuje snížení závislosti na plynu z Ruska. Varšava se břidlicového plynu nevzdává ani poté, co zpráva státních geologů letos ukázala, že využitelné rezervy jsou zřejmě proti původním odhadům mnohem nižší a dosahují maximálně 768 miliard metrů krychlových.
„Jelikož smlouva o dodávkách ruského plynu končí v roce 2022, musíme být připraveni na výrazné zvýšení vlastní produkce už o tři roky dřív,“ oznámil Budzanowski s tím, že počítá s účastí státu i soukromého sektoru. Dvě třetiny polské roční spotřeby (kolem 14 mld. m3 plynu) připadají na dovoz od ruského Gazpromu.
V červnu ukončil průzkum těžby plynu z břidlic v Polsku americký energetický gigant (89,88 USD, -0,33%) Mobil. Ten po dvou průzkumných vrtech na východě země usoudil, že naleziště nemají dostatek plynu pro komerční využití.
Varšava zatím udělila 112 licencí pro průzkum možností těžby břidlicového plynu. Země očekává, že by se s těžbou mohlo začít na přelomu let 2014 a 2015.
(Zdroje: Securities, Warsaw Business Journal, PAP)