Francie se od ostatních zemí OECD velmi liší. Rozdíly najdeme zejména v oblasti tvorby mezd, vyjednávací síly zaměstnanců, úrovni sofistikace produkce a ziskovosti společností, úpadku průmyslu a zahraničního obchodu. K tomu se přidává vysoká úroveň zdanění a velký vliv vlády v ekonomice, který však není doplněn výjimečnou kvalitou služeb, které vládní sektor poskytuje. V naprosté většině dalších zemí OECD přitom pozorujeme vysokou ziskovost firem, která se projevuje v jejich nadměrných zásobách hotovosti, která není investována. Reálné mzdy v těchto ekonomikách klesají a převládá restriktivní fiskální politika. Nejlepším receptem na takovou situaci by bylo zvýšení podílu mezd na HDP a prodloužení snah o rozpočtovou konsolidaci. Tato doporučení se ale v žádném případě netýkají Francie, protože její pozice se velice liší.
Pokud bychom měli situaci shrnout, ve Francii panuje velká míra netečnosti a nedostatek snahy ke změně. Reálné mzdy tak dále rostou i v prostředí vysoké nezaměstnanosti. Důvodem, proč reálné mzdy nereagují na vývoj ekonomického cyklu, jsou odbory, jejichž zájmem je pouze zvyšovat mzdy těch, kteří práci mají a nestarat se o nezaměstnané. K tomu se přidává vysoká minimální mzda, která v sobě nemá žádné cyklické prvky a ovlivňuje velkou část mezd v zemi. Konkurenceschopnost dále slábne, ziskovost firem a bilance zahraničního obchodu je negativní. Daňová zátěž je příliš vysoká a státní sektor přebujelý, ke korekci ale nedochází. Francie má všechny předpoklady k tomu, aby byla průmyslovou zemí; úpadek průmyslu ovšem pokračuje dál. Graf poukazuje na velký rozdíl v chování korporátních zisků (jejich podílu na HDP) ve Francii na straně jedné a dalších zemích na straně druhé:
Druhý obrázek porovnává kvalitu veřejných služeb (indikátor této kvality leží na ose x) a vládní výdaje v poměru k HDP (osa y):
V případě Francie pozorujeme opravdu vysokou úroveň vládních výdajů (56 % HDP), kvalita veřejných služeb není ale nijak výjimečná. Vysoká daňová zátěž ovšem zhoršuje podmínky na nabídkové straně ekonomiky a zmenšuje zaměstnanost. Jak bylo zmíněno, překvapující na současném stavu je zejména to, že chybí snaha o jeho zlepšení. Cílem by přitom měla být zejména změna na trhu práce a zvýšení produktivity ve veřejném sektoru.
(Zdroj: Natixis)