Česká ekonomika si letos podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) povede hůř, než se dosud zdálo. Česko vykáže pokles hrubého domácího produktu o 0,9 procenta, zatímco v květnové prognóze OECD předpovídala pokles jen o 0,5 procenta. Příští rok už ale má být lepší, ekonomika podle OECD vykáže růst o 0,8 procenta, v roce 2014 se tempo růstu ekonomiky zrychlí na 2,4 procenta.
Ve své nové prognóze OECD zhoršila výhled většině zemí v Evropské unii. Oživení, se kterým organizace původně počítala, zpomalí úsporná opatření a dluhová krize, s níž se potýkají jižní státy eurozóny. Potíže se totiž nevyhnou ani největším západoevropským zemím, na nichž je závislá řada zemí z východní části EU. OECD předpokládá, že ekonomika eurozóny letos klesne o 0,4 procenta a napřesrok o 0,1 procenta.
Solidní vyhlídky má nadále Slovensko, jehož ekonomika je závislá na poptávce po osobních automobilech. OECD na letošní rok předpovídá růst HDP o 2,6 procenta, což je stejné tempo, jaké odhadla v květnu. Slabší trh práce a snižování výdajů ale příští rok sníží tempo na dvě procenta, zatímco na jaře OECD předpovídala tříprocentní růst. V roce 2014 má tempo růstu slovenské ekonomiky zrychlit na 3,4 procenta.
K České republice OECD sdělila, že deficit veřejných financí by měl v letošním i příštím roce stagnovat na 3,3 procenta HDP. Nadále tak zůstane nad tříprocentním limitem, který stanoví pravidla EU. V normě by měl být schodek v roce 2014, kdy podle OECD klesne na 2,7 procenta HDP. Zasloužit se o to mají rychlejší hospodářský růst a strukturální změny v rozpočtu. Odhad OECD je nyní v souladu s očekáváním českého ministerstva financí, které stanovilo pro léta 2014 a 2015 nově cíle pro schodky na 2,7 a 2,4 procenta hrubého domácího produktu, čímž zmírnilo cíl z původních 2,4 a 1,9 % HDP.
Aktuální prognóza OECD pro ČR
| HDP | 2,4% | 0,8% | -0,9% | 1,9% | 2,5% |
| Deflátor HDP | 0,2% | 0,3% | 1,0% | -0,8% | -1,4% |
| Osobní spotřeba | 1,5% | 0,4% | -2,6% | 0,7% | 1,0% |
| Vládní spotřeba | -1,6% | -1,9% | -1,4% | -2,5% | 0,5% |
| Hrubé fixní investice | 4,6% | 1,7% | -0,7% | -0,7% | 1,0% |
| Konečná domácí spotřeba | 1,6% | 0,2% | -1,9% | -0,4% | 0,9% |
| Tvorba zásob | 0,0% | 0,1% | -1,5% | -0,1% | 1,1% |
| Celková domácí spotřeba | 1,6% | 0,4% | -3,4% | -0,5% | 2,0% |
| Vývoz zboží a služeb | 6,4% | 3,3% | 4,2% | 9,4% | 15,5% |
| Dovoz zboží a služeb | 5,7% | 2,9% | 1,2% | 6,7% | 15,8% |
| Čistý vývoz | 0,9% | 0,4% | 2,2% | 2,0% | 0,5% |
| Index spotřebitelských cen | 2,1% | 2,0% | 3,2% | 1,9% | 1,5% |
| Osobní spotřeba | 1,2% | 1,0% | 2,7% | 0,5% | 0,3% |
| Nezaměstnanost | 7,1% | 7,2% | 6,9% | 6,7% | 7,3% |
| Vládní rozpočet | -2,7% | -3,3% | -3,3% | -3,2% | -4,8% |
| Vládní dluh* | 56,9% | 54,5% | 51,3% | 48,0% | 45,1% |
| Vládní dluh** | 49,7% | 47,3% | 44,1% | 40,8% | 37,8% |
| Běžný účet platební bilance* | -1,9% | -0,5% | -0,1% | -2,7% | -3,7% |
* % HDP
** Maastrichtská definice, % HDP
Horší prognózu přichystala organizace i světové ekonomice. Ta by měla podle organizace letos posílit o 2,9 % a v příštím roce zrychlit tempo na 3,4 %, zatímco dřívější prognóza počítala s růstem o 3,4 procenta letos a 4,2 procenta v roce 2013. Největší hrozbou pro světovou ekonomiku je podle OECD dluhová krize v eurozóně.
Organizace vyzvala centrální banky, aby se připravily na další uvolňování měnové politiky v případě, že politici nedokážou dluhovou krizi vyřešit. Organizace varovala, že rozdílné finanční podmínky v rámci eurozóny by mohly znamenat hrozbu pro existenci měnové unie, pokud politici nedostanou dluhovou krizi pod kontrolu.
Eurozóna by podle OECD měla snížit tlak na omezování vládních výdajů, ale současně pokračovat v reformách. Souběžné snižování vládních výdajů v téměř všech členských zemích eurozóny podle OECD nynější krizi prohlubuje, organizace proto vyzvala země, které si to mohou dovolit, ke zvýšení výdajů s cílem podpořit hospodářský růst. "Vidíme, že jednou z příčin zpomalení (ekonomiky) je zpřísňování rozpočtové politiky," řekl agentuře Reuters hlavní ekonom OECD Pier Carlo Padoan. "Pokud se situace ještě zhorší, země s rozpočtovým prostorem by měly tento prostor využít (k podpoře ekonomiky)," dodal. Poukázal v tomto ohledu na Německo a Čínu.
OECD předpokládá, že ekonomika Spojených států v příštím roce stoupne o dvě procenta, pokud se tamní politici dohodnou na řešení takzvaného fiskálního útesu. Tímto výrazem jsou označovány automatické výdajové škrty a zvyšování daní hrozící na konci roku. "Fiskální útes v USA je velmi významným zdrojem obav. Největším rizikem však zůstává eurozóna," uvedl Padoan.
Prognóza vývoje vybraných ekonomik v %:
| USA | 2,2 | 2 | 2,8 |
| Čína | 7,5 | 8,5 | 8,9 |
| Japonsko | 1,6 | 0,7 | 0,8 |
| Eurozóna | -0,4 | -0,1 | 1,3 |
| Německo | 0,9 | 0,6 | 1,9 |
| Francie | 0,2 | 0,3 | 1,3 |
| Itálie | -2,2 | -1 | 0,6 |
| Řecko | -6,3 | -4,5 | -1,3 |
| Španělsko | -1,3 | -1,4 | 0,5 |
| ČR | -0,9 | 0,8 | 2,4 |
| Slovensko | 2,6 | 2 | 3,4 |
(Zdroj: čtk, OECD, Bloomberg)