Volby v Japonsku naplánované na 16. prosince budí intenzivní zájem finančních trhů. Částečným důvodem je kampaň strany LDP, která chce prosadit úplně novou strategii centrální banky, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro japonský jen i akciový trh. Tyto volby jsou navíc prvními volbami v důležité světové ekonomice, kdy se mandát centrální banky stal významným tématem. Politici po celém světě tak budou další vývoj v Japonsku pozorně sledovat.
Šinzó Abe, který stojí v čele LDP, svůj názor na monetární politiku během volební kampaně několikrát posunul. Jádro jeho postoje je ale jasné: Bank of Japan nese vinu za to, že nechala ekonomiku spadnout do deflační pasti a znemožnila tak vládě udržet veřejné finance pod kontrolou. Vedení BoJ by tak mělo být osobně zodpovědné za nastavení a poté dosažení inflačního cíle na úrovni minimálně 2 % (Abe někdy zmiňuje i 3 %). Existují i náznaky toho, že LDP bude požadovat ukončení nezávislosti centrální banky a změny v jejím vedení.
Podle skeptiků toto nadšení pro radikální změny vyprchá hned po volbách. Koneckonců japonský politický systém není zrovna znám pro svou schopnost zavádět reformy. Tentokrát to ale může být jinak, protože se zdá, že japonský ekonomický model je již úplně vyčerpán. Charakterizuje ho kombinace málo konkurenceschopného výrobního sektoru, stárnoucí populace, nefungující energetické infrastruktury a populace, která je silně vyhraněna proti zvyšování daní. I kdyby se Abe svých plánů vzdal, fundamentální problémy zůstanou. Základem mnoha z nich je silný jen, který je chronicky nadhodnocený již téměř dvacet let. Tento stav byl dlouho maskován negativní inflací a snahou firem o expanzi výrobních kapacit v zahraničí. Například podle je ale kurz jenu k dolaru nadhodnocený o 33 %. S takto silnou měnou je těžké si představit, jak by ekonomika mohla zdravě růst.
Doposud se japonské vládě dařilo přežít i s dluhem dosahujícím téměř 250 % HDP a výnosy vládních dluhopisů se stále pohybují na velmi nízkých úrovních. Příčinou je to, že asi 95 % vládního dluhu drží domácí investoři, které k tomu motivuje nastavení regulace a kapitálových požadavků. Stárnutí populace však povede k poklesu míry úspor, což podle některých odhadů do deseti let vyvolá krizi na trhu s vládními dluhopisy. Trhy se ale dívají dopředu a problémy tak uvidíme mnohem dříve.
Šinzó Abe míní, že neexistuje jiné řešení, než donutit Bank of Japan ke zvýšení inflace a k oslabení jenu (i když to takto přímo neříká). Jedinou cestou, jak toho dosáhnout, mohou být nesterilizované nákupy zahraničních aktiv. Jsou tu ale rizika. Růst inflace může například zvednout výnosy dluhopisů a podkopat tak kapitálovou bázi celého bankovního sektoru, který je drží. Celková politická situace však nyní nahrává tomu, aby se centrální banka stala součástí vládní politiky. Když tento posun neprosadí Abe, někdo jiný to určitě udělá místo něho.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)