Aktualizováno Prezident Václav Klaus dnes podepsal zákon o státním rozpočtu na rok 2013. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 100 miliard korun, tedy nižším než letos plánovaných 105 miliard. O podpisu prezidenta dnes v tiskové zprávě informoval jeho mluvčí Radim Ochvat. Nic tak nebrání tomu, aby začal platit třetí státní rozpočet připravený vládou premiéra Petra Nečase.
Klaus již před Vánoci (v pátek 21. prosince) klíčový daňový balíček a rozpočtová pravidla vlády Petra Nečase. Uvolnil tak cestu zvýšení DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 % od nového roku. Schválená norma dále zavádí sedmiprocentní daň pro občany s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně, která bude platit pouze jeden rok. Zákon také částečně ruší zvýhodnění pro zemědělce, takzvanou zelenou naftu. Mění se také výše daňových odpočtů u některých výdajových paušálů pro OSVČ.
Zvyšování DPH kritizoval opakovaně i Klaus. Stěžoval si také na to, že mu vláda zákon, s nímž počítá ve státním rozpočtu, poslala několik dní před koncem roku. Vládní daňový balíček ale v pátek i přes své výhrady podepsal. To naznačovalo, že zřejmě nebude těsně před koncem roku vetovat ani státní rozpočet.
Celkové příjmy rozpočtu na příští rok jsou 1080,8 miliardy a výdaje 1180,8 miliardy korun. Téměř celý stomiliardový schodek chce vláda pokrýt vydáním státních dluhopisů.
Schválený zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi bude mít jako jednorázová účetní operace dopad na letošní rozpočet, ač stát v tomto roce nevydá ani korunu. Poslance na to při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok upozornil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Deficit bude podle něho asi pět procent místo očekávaných 3,5 procenta hrubého domácího produktu.
Vláda avizovala, že chce v roce 2013 ukončit řízení o nadměrném schodku v EU. Kvůli tomu, aby se schválený zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi nepromítl do schodku rozpočtu na příští rok, vláda závazek státu platit církvím promítla jako jednorázovou účetní operaci už do letošního rozpočtu.
Tradičně nejvíc peněz má dostat ministerstvo práce; na výdaje bude mít přes 512 miliard korun, což jsou více než dvě pětiny celkových výdajů státního rozpočtu. Výdaje na úroky ze státního dluhu klesnou proti letošnímu schválenému rozpočtu o téměř 11 miliard korun na 68,6 miliardy korun. Státní dluh by měl vzrůst na bilion a 762 miliard korun. Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 0,7 procenta a průměrnou inflací 2,1 procenta