Největší ruské banky zatím nepozorují, že ny krize na Kypru měla na jejich klienty vážnější dopady. Informoval o tom dnes americký list The Wall Street Journal. Obavy z velkých finančních ztrát pro ruské občany vyvolala plánovaná konfiskace části velkých bankovních vkladů na Kypru, který byl pro Rusy dosud považován za daňový ráj.
Zabavení části vkladů nad 100.000 eur - což je limit, do kterého jsou v rámci Evropské unie vklady povinně pojištěny - je jednou z podmínek záchranného úvěru pro tuto ostrovní zemi. Bez finanční pomoci by Kypru hrozil bankrot. Odborníci odhadují objem ruského finančního kapitálu na Kypru na 30 miliard eur (asi 775 miliard Kč).
Podle některých odhadů by mohly být v ohrožení až dvě třetiny této částky. Po dnešním otevření finančních ústavů na Kypru se ale zdálo, že okamžité dopady záchranného programu jsou pouze mírné.
"Dosud jsme u žádného z našich klientů nepozorovali žádný případ související s kyperskou krizí, a jsme si jisti, že jakýkoli přímý nebo nepřímý vliv je velmi minimální nebo vůbec neexistuje," řekl Alexander Morozov z největší ruské banky Sberbank.
Náměstek generálního ředitele druhé největší banky VTB Group Jurij Solovjev prohlásil, že její dceřiná firma je "v bezvadném stavu" a stejně jako dcery jiných ruských bank ji restrukturalizace bankovního systému na Kypru nepoškodí.
Rusko by tak prý mohlo víc zasáhnout omezení pohybu kapitálu na Kypru, které zasahuje celý bankovní systém. Podle Evžena Tarzimanova z moskevského zastoupení ratingové agentury je možné, že do Ruska v důsledku těchto přechodných opatření, která mají zabránit odlivu kapitálu z Kypru, přiteče méně peněz.
Analytici upozorňují, že peněžní prostředky ruských bank budou kvůli omezením nějakou dobu zmrazeny a řada finančních ústavů by tak mohla mít problémy s likviditou. Ty se ale pravděpodobně podaří vyřešit za pomoci centrální banky a ministerstva financí.