Oba zájemci o dostavbu jaderné elektrárny Temelín musejí své podané nabídky zlepšit jak cenou, tak po technické stránce. „Nejsem spokojený ani s jednou z nich,“ tvrdí šéf Daniel Beneš v rozhovoru pro Euro. Dlouhodobý kontrakt na dodávky uhlí od Czech Coal vrátil firmy od hranice obchodní války a dle šéfa jsou uzavřené smlouvy nejpevnější, nejrobustnější a postaveny s největší mírou nedůvěry v protistranu, jakou doposud v této branži zažil. „Nikde neexistuje druhý takový kontrakt co do míry předvídání toho, jak by jedna strana tu druhou mohla podvést,“ uvedl Beneš v rozhovoru pro Euro.
Temelín: Čekám lepší nabídky, zatím jen dobré PR
Oba zájemci zatím předvedli jen dobré PR, uvedl na adresu nabídek Westinghouse a česko-ruského konsorcia na dostavbu Temelína šéf Beneš. „Z hlediska public relations musím uznat, že o co mají Westinghouse a konsorcium MIR. 1200 horší nabídky, o to lepší mají pracovníky v PR. Budou se muset zlepšit oba v obou aspektech (cenová nabídka i technické řešení projektu) a zlepšení bude muset být výrazné,“ řekl Beneš pro Euro.
Na adresu garancí cen či jiné podpoře pro Temelín státem Beneš řekl, že výstupem diskuse o podpoře nízkouhlíkových technologií nejenom obnovitelných a dotovaných, ale i ostatních by mohla být úprava zákona o podporovaných zdrojích a nově zahrnovat „třeba obchodní model kontraktů s fixovanou cenou elektřiny vyrobené v nových jaderných blocích“. Beneš nepotvrdil postoj, že bez státní podpory je za současné situace na trhu s elektřinou dostavba Temelína neufinancovatelná. „Za současné situace, kdy se cena megawatthodiny elektřiny pohybuje lehce nad 40 eur, je zcela relevantní se zabývat ekonomickou stránkou projektu. A takto přemýšlet je naší povinností vůči akcionářům,“ uvedl Beneš.
Na adresu francouzské Arevy, vyřazené z tendru, Beneš řekl, firma neměla jinou možnost, než Arevu vyloučit kvůli nesplnění podmínek zákona o zadávání veřejných zakázek a není z toho šťastna. „Každý obchodník vám řekne, že je lepší mít tři soutěžící než dva. A je lepší mít na své straně až do úplného konce jadernou mocnost Evropské unie. Samozřejmě ale teď musíme počítat s tím, že Francouzi své vyloučení neunesli a budou dělat vše pro to, aby celý tendr zbořili,“ uvedl Beneš.
Smlouva s Czech Coal: Podepsaný vrchol nedůvěry
„V určitou chvíli se náš spor s Czech Coalem dal nazvat obchodní válkou. A každá válka vytváří zraněné, mrtvé vojáky a škody na obou stranách. Konflikt neprospívá nikomu, jde jen o to, odhadnout správný okamžik, kdy je rozumnější jej ukončit. Nikdy nevíte, jak by se válka dál vyvíjela,“ uvedl Beneš na adresu kapitoly vztahů mezi a Czech Coal (ÚOHS dnes začal firmu opět vyšetřovat), která byla uzavřena dlouhodobou smlouvou o dodávkách uhlí. dle Beneše mohl k věci přistoupit tak, že horníci z Vršan (Czech Coal) nebudou mít práci, a „řečeno sportovní terminologií, křepčit na jejich mrtvole“. Jenže pro elektrárna Počerady stále vytváří provozní zisk v řádech jednotek miliard korun a hazardování dle Beneše proto není moc na místě. Ledy se dle Beneše pohnuly, když Czech Coal pochopil, že „ČEZ byl připraven 20. prosince objednat veškeré prázdné vagony na Severočeské doly a že to skutečně udělá“.
Smlouvu s Czech Coalem Beneš označil za dohodu z nutnosti. „Pokud se nějakým hnutím osudu stalo, že soukromá osoba vlastní důl, musím to brát jako fakt. Osobně se nikdy nesmířím s tím, že doly nejsou ve státních rukou. Takže pokud už někdo důl vlastní a vy vedle něj máte elektrárnu, nemáte jinou možnost než se s ním dohodnout,“ řekl. „Míra nepřátelství se společností Czech Coal byla tak vysoká, že uzavřené smlouvy jsou nejpevnější, nejrobustnější a postaveny s největší mírou nedůvěry v protistranu, jakou jsem doposud v této branži zažil. Nikde neexistuje druhý takový kontrakt co do míry předvídání toho, jak by jedna strana tu druhou mohla podvést. Například že by nám nechtěli dodávat uhlí,“ uvedl také Beneš. Smlouva dle něj obsahuje třeba kauce, „abychom měli jistotu, že když nám Czech Coal nebude dodávat uhlí, alespoň si sáhneme na tyhle peníze“. Kauce jsou dle šéfa v řádech miliard korun a jsou již složeny.
Beneš uvedl, že se nejprve soustředil na dohodu o uhlí dodávaného z Vršan do Počerad a teprve poté na prodej Chvaletic. „Vytvářela se velmi robustní a bezpečná smlouva s mnoha zajišťovacími instrumenty. Navíc jsme věděli, že když nedohrajeme kontrakt na uhlí a prodáme Chvaletice, může to srazit hodnotu elektrárny Počerady. Takže pořadí našich kroků bylo ze strategického pohledu jasné,“ uvedl Beneš k jednáním.
Prodej Chvaletic dle Beneše vyřešil spor s Evropskou komisí a nadto byly Chvaletice na čele mezi lokalitami, jež z pohledu není smysluplné dlouhodobě rozvíjet. „Elektrárna je daleko od dolů s uhlím, ekonomicky je na chvostu našich elektráren. I z toho důvodu byla první, o níž se rozhodlo, že do ní dlouhodobě nebudeme investovat žádné peníze. Jinak řečeno, pokud by ji neprodal, dříve nebo později by ji zavřel,“ uvedl Beneš s tím, že smysl má z pohledu hráčů, kteří chtějí vlastní zdroj elektrické energie, případně mají vlastní uhlí a potřebují jej někde využít. Podmínkou dohody s EK bylo „prodat elektrárnu minimálně o výkonu 800 MW takzvanému kvalifikovanému uchazeči, tedy někomu, kdo má vlastní zdroje uhlí a bude nezávisle na dodávat elektřinu na trh“.
Chvaletice: Volba byla prodat nebo zavřít
Dle Beneše od léta o prodeji Chvaletic jednal s Czech Coal a EPH. „Obě skupiny nám daly několik nabídek. Czech Coal navíc v určité fázi signalizoval, že u nich dochází k restrukturalizaci, vlastnickému rozdělení skupiny. Údajně i proto, že životní a podnikatelské priority Pavla Tykače a Jana Dienstla jsou rozdílné. Současně s tím nám bylo řečeno, že Litvínovská uhelná, které patří lom Československé armády (ČSA), podá velmi zajímavou nabídku na koupi Chvaletic a zároveň splní parametry komise. Odmítnout nabídku jen proto, že Litvínovská uhelná vzniká odštěpením z Czech Coalu, nedává pro akcionáře smysl. Museli bychom zavřít oči, přestat se chovat jako řádný hospodář a říkat, pro nás jako důl ČSA neexistujete,“ komentoval v rozhovoru Beneš.
„EPH k nabídce na získání Chvaletic přidal jako bonus kontrakt na dodávku hnědého uhlí, který by měl sám o sobě pro pozitivní hodnotu. Avšak platnost nabídky spojil s podmínkou povinného odběru černého uhlí z dolu Silesia za velmi nevýhodných podmínek. Pokud by na tento kontrakt přistoupil, byl by vysokou cenou uhlí tlačen nakonec elektrárnu Dětmarovice skupině EPH prodat, a to za cenu, která není pro dnes přijatelná,“ komentoval dále Beneš rozhodnutí o prodeji Chvaletic Litvínovské uhelné.
Podle Beneše je nadále nutné ze strategického pohledu zhodnotit, zda je rozumné prodávat Dětmarovice ve srovnání s variantou, kdy bude elektrárnu sám provozovat.
Letošek: Připravit se na pokles tradičních zisků, rozvinout nový byznys
Letošní rok bude dle šéfa náročný. „Rádi bychom dohráli Albánii, vyřešili situaci v Bulharsku, záležitosti mediálně známé, které nelze považovat za drobnosti. Osobně si ale myslím, že nejzásadnějším z pohledu energetiky, a tedy i , je dobře se orientovat v nestabilním prostředí podnikání v energetice Evropské unie,“ říká.
To dle Beneše znamená dobře připravit se na obecně hubenější léta v energetice, ale i najít opatření, která pomohou zlepšit hospodaření a hledat příbuzné byznysy, které pomohou dohnat klesající ziskovost energetiky. „Stačí se podívat, co dělají ostatní velcí hráči na trhu, jako jsou třeba či E. ON. Každý disponuje širokou databází klientů, jimž poskytuje trochu jiné dodatečné služby. Třeba nabízí tepelná čerpadla. Buď se budeme držet svého zavedeného byznysu a připravíme se na budoucí pokles zisků, nebo začneme rozvíjet nové trendy, jako to dělají velcí hráči. Myslím si, že lidský potenciál je takový, že se budeme muset zachovat jako velcí hráči,“ uvedl Beneš.
(Zdroj: Euro, ČEZ)