Aktualizováno Kypr dnes opět zmírnil omezení nad finančními transakcemi, která byla zavedena kvůli obavám z masového výběru vkladů. Umožnil bankám provádět domácí transakce v objemu až 300.000 eur a zvýšil limity pro zahraniční platby podniků. Oznámilo to ministerstvo financí.
Vláda zavedla kontrolu nad pohybem peněz koncem března před opětovným otevřením bank na ostrově. Banky byly předtím zavřené dva týdny. Další restrikce, jako je například výběr hotovosti maximálně 300 eur denně, dále zůstávají v platnosti.
Ministerstvo zvýšilo limit pro platby podniků do zahraničí na 20.000 eur z předchozích 5000 eur. Turisté mohou cestovat do zahraničí se dvěma tisíci eur namísto dřívějšího tisíce eur.
Mluvčí kyperské vlády včera potvrdil, že země potřebuje na záchranu před bankrotem 23 miliard eur. Ukazuje se, že potřebujeme 23 miliard eur," uvedl dnes vládní mluvčí. Za příčinu problémů Kypru označil "nečinnost" předchozí vlády bývalého komunistického prezidenta Dimitrise Christofiase, která se podle něj chovala nezodpovědně. Předchozí částka 17,5 miliardy eur udávaná vládou pocházela z loňského listopadu, od té doby však náklady na záchranu kyperského bankovního sektoru stouply.
Kypr se již dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v hodnotě deset miliard eur. V rámci této dohody bude muset zabavit část některých vkladů v kyperských bankách a zredukovat svůj přebujelý bankovní sektor.
Dnes je na programu dne zasedání ministrů financí eurozóny a neformální schůzka ministrů financí Evropské unie Ecofin. Ministři financí eurozóny by při ní měli schválit záchranný program pro Kypr.
Vyšší pomoc od Trojky nebude
Kyperský prezident Nikos Anastasiadis dnes oznámil, že hodlá požádat představitele Evropské unie o další peníze. Lucemburský ministr financí Luc Frieden však již předtím uvedl, že EU a Mezinárodní měnový fond nemohou zvýšit záchranný úvěr, přestože se ukázalo, že ostrovní země bude potřebovat více, než se předpokládalo. Kypr má dostat od zahraničních věřitelů deset miliard eur (259 m, z toho MMF přispěje jednou miliardou eur.
Anastasiadis dnes na tiskové konferenci v Nikósii prohlásil, že o dodatečné pomoci dnes mluvil s evropským komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehnen. Zašle rovněž dopisy nejvyšším představitelům EU, ve kterých je požádá o další peníze kvůli obtížné situaci země způsobené finanční krizí a opatřeními, která byla Kypru uložena. Dopis má dostat předseda Evropské komise José Manuel Barroso, prezident EU Herman Van Rompuy a prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. K výši dodatečné požadované částky se Anastasiadis nevyjádřil.
"Vím, že (finanční potřeby) jsou pro období 2013 až 2016 nyní o něco vyšší, ale nemůžeme nic víc udělat," prohlásil Frieden v rozhovoru pro německý rozhlas. Finanční náklady by podle něj mohla snížit plánovaná restrukturalizace bank a peníze by mohl Kypr získat i z jiných opatření, napsala agentura Reuters.
Evropská unie a Mezinárodní měnový fond nemohou zvýšit záchranný úvěr pro Kypr, přestože se nově ukázalo, že země bude potřebovat více peněz, než se předpokládalo. Uvedl to v rozhovoru pro německý rozhlas lucemburský ministr financí Luc Frieden. Kypr má dostat od zahraničních věřitelů deset miliard eur, z toho MMF přispěje k této částce jednou miliardou eur.
"Vím, že (finanční potřeby) jsou pro období 2013 až 2016 nyní o něco vyšší, ale nemůže nic víc udělat," prohlásil Frieden. Finanční náklady by podle něj mohla snížit plánovaná restrukturalizace bank a peníze by mohl Kypr získat i z jiných opatření.
Agentura DPA s odvoláním na zdroje z kyperské vlády napsala, že kyperská vláda již předložila parlamentu řadu úsporných zákonů. Je mezi nimi drastické snížení platů státních zaměstnanců a důchodů, které by mělo platit od 1. června. Zvýší se také daň z přidané hodnoty na 19 procent z nynějších 17 procent, sazba daně z příjmu právnických osob z deseti procent na 12,5 procenta a prudce porostou rovněž další daně.
(Zdroj: Reuters, Bloomberg, čtk)