Daňové praktiky velkých amerických korporací se rostoucí měrou dostávají pod drobnohled parlamentů a vlád po celém světě. Krom společností jako , či se pozornost soustředí i na . Známý výrobce chytrých mobilů a další spotřební elektroniky sice platí velmi nízkou daň v zahraničí, ale mateřské vládě podle svých výkazů odvádí relativně vysokých 25,2 % ze zisku. Kdyby ovšem používal stejné účetní metody jako jeho konkurenti, dopracoval by se podle deníku Financial Times na 15 %, což je výrazně pod oficiální 35% americkou sazbou pro korporátní subjekty.
Odlišný způsob zaúčtovávání daňových závazků Applu dosud pomáhal vyhýbat se nepříjemným dotazům zákonodárců, jaké už zažili top manažeři , Googlu či . Zítra by ale měla dojít řada i na nakousnuté jablko. Před senátním stálým vyšetřovacím výborem totiž vystoupí výkonný ředitel Applu Tim Cook.
Grilování vedoucích představitelů technologických gigantů se v poslední době mezi politiky stalo velmi oblíbenou záležitostí, umožňující kongresmanům zviditelnit se při pranýřování nadnárodních korporací, které se s pomocí přehazování zisků skrze komplikovaná schémata snaží omezit daňové odvody na minimum a v době zhoršující se situace veřejných financí připravují státní pokladnu o důležitý zdroj příjmů.
stejně jako jeho konkurence nezveřejňuje detailní popis přesunů nákladů a zisků mezi jednotlivými dceřinými společnostmi po světě, což téměř znemožňuje určit, jaký klíč používá při lokalizaci daňových odvodů.
„Je nemožné zjistit, jak finanční prostředky putují od nápadů k produktovému vývoji, od dodavatelů k maloobchodní síti,“ tvrdí Gerald Granovsky, analytik ratingové agentury Moody´s. Cook minulý týden prohlásil, že v USA platí daně podle zákona a že „nepřevádí domácí zisky za moře.“
Tomu je podle Martina Sullivana z neziskové organizace Tax Analysts trochu těžké uvěřit, jelikož podíl zisků vykázaných v USA na globálním celku zaostává za podílem v tržbách. Zjištění, že doma v relativním srovnání víc utrží, než vydělá, je o to podivnější, že většina přidané hodnoty jeho produktů (vývoj, design, marketing) se tvoří ve Spojených státech. Dalo by se tedy očekávat, že podíl zisků zaúčtovaných doma bude mnohem větší.
Další zvláštností účetních výkazů Applu jsou miliardy dolarů, které si odkládá stranou na budoucí daňové odvody, které by musel platit, kdyby převedl část ze 100 mld. USD nashromážděných na zahraničních účtech domů do Spojených států. Loni si takto k účetně vykázané dani přidal imaginárních 5,8 mld. USD, čímž celkový papírový odvod zvýšil o 70 %. Proto má podle výkazů 25% efektivní daňovou sazbu. Ostatní technologické společnosti si rezervy na budoucí převody nedělají a vydělanou hotovost na zahraničních kontech deklarují jako permanentní investici.
ve svém druhém čtvrtletí finančního roku utrpěl první pokles zisku za téměř deset let, růst tržeb ale překonal očekávání, na rozdíl od výhledu tržeb na současný kvartál. Firma nicméně příjemně překvapila oznámením, že v rámci rozdělení hotovosti mezi akcionáře zvýší dividendu o 15 % a že odkoupí zpět své akcie v hodnotě rekordních 55 mld. USD. Celkem hodlá mezi své akcionáře rozdělit do dvou let 100 mld. USD v hotovosti.
Část odkupu vlastních akcií chce financovat z velké emise dluhopisů, která mu umožní ponechat si nízko zdaněné zisky ze zahraničních operací a ušetřit na jejich repatriaci do USA kolem 9 mld. USD.
Na trhu si od investorů hodlá půjčit 17 mld. USD, z nichž ročně na úrocích odvede 300 mil. USD. Třetinu z toho však dostane zpět na slevách na dani. V zahraničí, kde firma drží kolem 100 mld. USD hotovosti, odvádí zhruba 2% daň ze zisku. Po převedení do Spojených států by z těchto peněz musel státu odvést tolik, kolik chybí do 35% sazby americké korporátní daně. Podle kalkulací Geralda Granovskyho by na repatriaci potřebných 17 mld. USD musel ze zahraničí převést 26 mld. USD, jelikož 9 mld. USD by mu vzal finanční úřad. Je zajímavé, že podle účetních výkazů se společnost na drahý převod připravuje, investory ale svými posledními kroky zároveň ubezpečuje, že ví, jak s vydělanými penězi správně hospodařit.
Společnost v prohlášení uvedla, že loni na federální dani odvedla 6 mld. USD, což ji řadí mezi největší plátce v USA. Navíc tím, že vývojové a výzkumné aktivity drží v Kalifornii a vytváří prostor pro autory aplikací, pomáhá ke vzniku „stovek tisíc pracovních míst.“ Výkonný ředitel Cook hodlá zanedlouho představit vlastní návrh na reformu a zjednodušení amerického daňového systému. spolu s dalšími korporacemi požaduje, aby zanikla zvláštní povinnost amerických firem platit daně ze všech zisků bez ohlednu na jejich původ a aby byl místo toho přijat klasický teritoriální přístup uplatňovaný v ostatních rozvinutých zemích.
(Zdroje: FT, Bloomberg, CNBC)