Před sto lety procházel trh se zemědělskou půdou v USA velkým boomem. Sazby ležely nízko, ceny obilnin vysoko, světová poptávka po potravinách byla nekonečná. Nyní je situace v mnohém podobná, investoři držící půdu ale doufají, že celá věc skončí jinak, než tomu bylo před sto lety. Mezi roky 1900 – 1919 totiž ceny půdy vzrostly o 70 %, pak ale na trh dolehl růst sazeb a útlum obchodu s potravinami, který nastal po první světové válce. Do roku 1940 se pak ceny půdy vrátily na úroveň z přelomu století.
Během posledního desetiletí se ceny půdy v USA zdvojnásobily. Přispěla k tomu politika Fedu, která drží sazby nízko, a silná poptávka. Otázkou zůstává, co se stane, až Fed politiku utáhne a až vzroste produkce obilnin. Nezajímá to pouze farmáře, ale i velké investory, kteří do půdy jako reálného aktiva vložili miliardy dolarů. Linda Assante z Jasper Ridge Partners považuje podobné investice za sázku na dlouhodobý trend rostoucích příjmů a populace. A i další investoři se posunuli z trhu futures do oblasti půdy, na které se pěstuje sója, kukuřice, bavlna a podobně.
Podobná strategie ale projde těžkou zkouškou. Ceny obilnin klesají, v USA, Brazílii a Argentině se očekává rekordně vysoká sklizeň. A sazby už mohou pouze růst. Kombinace těchto dvou faktorů nemůže podle Stephena Gabriela z Farm Credit Administration vyústit v nic jiného než v pokles cen půdy na americkém středozápadě. Vyloučit se podle něho nedá ani 25% propad cen. Na pokles cen poukazuje i to, že poměr nájmu k ceně půdy klesl na 3,5 %. Ruská investiční banka VTB Capital, která se zabývá rozvojem zemědělských podniků, navíc poukazuje na to, že černozemní půda v Rusku stojí asi pětinu toho, co půda v Illinois (v dolarech na tunu vyprodukované kukuřice).
Pokles cen půdy by měl důsledky jdoucí za hranice sektoru zemědělství. Projevil by se například zhoršenou kvalitou úvěrů spojených s tímto odvětvím. Investoři ale tvrdí, že tentokrát je situace jiná než při předchozích boomech. Poukazují na to, že světová populace by do roku 2050 měla dosáhnout 9 miliard lidí. Zemědělská půda byla doposud každopádně výbornou investicí. Podle některých odhadů vynesla minulý rok 20,5% zisky, zatímco komodity podle S&P GSCI přinesly 5% ztrátu. Dluhy zemědělců v porovnání s jejich aktivy se pak ve srovnání s minulostí nacházejí stále poměrně nízko a půda nadále není předmětem zájmu velkého počtu investorů. Institucionální investoři vlastní podle odhadů asi 1 %, zbytek patří právě zemědělcům. V některých státech, jako je například Iowa, je dokonce vlastnictví půdy investory zakázáno. Jose Minaya z TIAA-CREF k tomu říká: „Vše je o ziscích. Pokud má farmář peníze, nakoupí železo, nebo hlínu.“
(Zdroj: FT)