Dvě nejmocnější energetické lobby v Číně jsou na kordy kvůli kontroverznímu návrhu, podle něhož by měl být zakázán import méně výhřevného hnědého uhlí znečišťujícího ovzduší. Pokud by bylo navrhované opatření schváleno, mohlo by to mít značný dopad na globální obchod s uhlím. Podle čínských uhelných těžařů, kteří v minulém roce čelili uzavírkám 10 % všech dolů, jsou v sázce tisíce pracovních míst.
S nápadem zakázat dovoz méně kvalitního uhlí v květnu přišel čínský Národní energetický úřad (NEA), který tím reagoval na obavy domácího těžařského odvětví, které se octlo pod tlakem levnější zahraniční konkurence, hlavně z Indonésie. Embargo by se dotklo zhruba pětiny čínského uhelného importu, konkrétně 50 mil. tun ročně.
Návrh však narazil na minimální pochopení čínských energetik, které víc než 70 % elektřiny vyrábí spalováním uhlí a obávají se, že zákaz dovozu by mohl zvýšit ceny, a tedy i náklady na vstupy.
„V současnosti se opozice ozývá velmi hlasitě,“ tvrdí nejmenovaný manažer čínské uhelné společnosti. Elektrárny podle něj argumentují tím, že stát by těžařům neměl tak brizantně pomáhat, a místo toho je prostřednictvím působení tržních sil donutit snížit produkční náklady a zvýšit efektivitu.
Schválení zákazu by nejvíc dolehlo na Indonésii, největšího světového vývozce energetického uhlí. Nová regulace by podle analytiků zablokovala až třetinu indonéského uhelného exportu.
Na druhé straně sporu stojí uhelné společnosti v Číně, které zaměstnávají miliony horníků po celé zemi. Podle nich by se situace mohla zanedlouho tak vyostřit, že nebudou mít na vyplácení mezd.
Střet, jenž se na čínské poměry odehrává v neobvykle otevřené podobě, demonstruje narůstající krizi čínského energetického sektoru, který se musí vyrovnat se znatelným zpomalením hospodářského růstu. Elektroenergetika jím byla zasažena obzvlášť prudce. Růst HDP v prvním čtvrtletí nečekaně zpomalil na 7,7 procenta ze 7,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Za celý loňský rok čínská ekonomika expandovala o 7,8 procenta, což byl nejslabší výkon od roku 1999. Poptávka po elektřině loni vzrostla jen o 5,5 %.
Energetický sektor je pevně v rukou státu, který sice slíbil liberalizaci cen, avšak v praxi postupuje velmi pomalu, jelikož ze zachování stávajícího systému profitují vlivné skupiny.
Zpomalující dynamika poptávky mezitím způsobila, že ceny uhlí na globálních trzích oproti úrovním z konce roku 2011 klesly na třetinu. To se nepříznivě promítlo do rozvah čínských důlních společností, které se na celosvětové produkci podílí z poloviny a mezi mezinárodní konkurencí mají zpravidla nejvyšší produkční náklady. Řada šachet musela být uzavřena a některým velkým společnostem kvůli finančním problémům hrozí bankrot. Omezení dovozu ze zahraničí proto považují za poslední možnost záchrany. Podotýkají také, že hromadné uzavírky dolů by mohly ohrozit sociální stabilitu.
Někteří analytici poukazují na to, že omezení dovozu méně výhřevného uhlí je součástí snah Pekingu o redukci škodlivých emisí. Návrh totiž počítá s částečným zákazem těžby nekvalitního uhlí i v Číně, i když strop je nastaven výš než u importů. Nedýchatelný vzduch a neproniknutelný smogový opar v posledních letech sužují stále více měst a jsou zdrojem obav veřejnosti.
(Zdroje: FT, Reuters, People´s Daily)