Ochlazení čínské ekonomiky ukončilo deset let trvající komoditní "supercyklus" prudkého růstu poptávky po surovinách a jejích cen. Vývozci surovin v čele s Ruskem se budou muset na změněnou situaci adaptovat ekonomickými reformami, jimž se mohli v minulých letech díky vzestupu cen komodit vyhýbat. Napsal to pro list The Wall Street Journal expert na globální energetiku Daniel Yergin, šéf konzultační firmy CERA.
Chlad z Číny byl i přes letní počasí cítit na ekonomickém fóru v Petrohradě, píše Yergin. Ruský prezident Vladimir Putin tam přiznal, že růst ruské ekonomiky se letos kvůli propadu cen řady komodit prudce zpomalil. "Ceny našich hlavních exportních položek řadu let rychle rostly, ale situace se změnila. Žádná kouzelná hůlka na to neexistuje," řekl Putin.
"Supercyklus" začal podle Yergina v roce 2003, kdy Čína už zažívala dvě desetiletí desetiprocentního ročního růstu. V roce 2000 čínský růst ještě zrychlil v důsledku zvýšené orientace na těžký průmysl. Rychlá industrializace a urbanizace vedla v Číně k závratnému vzestupu poptávky po mědi, železné rudě a dalších průmyslových a energetických komoditách. Čína zvýšila svůj ekonomický výkon v letech 2003 až 2012 na dvouapůlnásobek, což její poptávku po komoditách prudce zvýšilo.
Na to nebyl připraven světový systém dodávek komodit, který byl do té doby zvyklý na přebytek kapacit a slabší poptávku. Ceny komodit tak nevyhnutelně zahájily strmý vzestup, který krize roku 2008 přerušila jen dočasně. Čínská vláda tehdy přišla s masivní podporou ekonomiky, což boom komodit brzy obnovilo. Ceny mědi dosáhly vrcholu v roce 2011 a dostaly se na šestinásobek úrovně roku 2003. Podíl Číny na spotřebě mědi narostl na 40 procent z 20 procent v roce 2003 a Čína se stala největším spotřebitelem průmyslových a poté i energetických komodit světa.
Tři desetiletí desetiprocentního růstu byly v historii světové ekonomiky bezprecedentní. V určité chvíli se však taková expanze musela stát neudržitelnou a podle Yergina ta chvíle nastává právě teď.
Čínská vláda chce nyní zmírnit závislost ekonomiky na exportu a zaměřit se více na domácí spotřebu. Růst v Číně tak v posledních pěti čtvrtletích postupně zpomaluje a podle oficiálních - a podle ekonomů nadhodnocených - údajů se pohybuje kolem 7,5 procenta. Nejvyšší čínští představitelé přitom žádnou novou stimulaci růstu nechystají a vítají trend zpomalení jako odraz potřebné trannsformace.
Útlum v Číně už má na ceny komodit zřetelný vliv. Ceny mědi klesly z maxima o 30 procent, železná ruda o 32 procent a index cen komodit bez ropy je proti roku 2008 nižší o 27 procent.
Ropa se zatím drží na vysokých úrovních nad 100 dolary za barel, pětinásobku stavu před začátkem supercyklu. Je to podle Yergina hlavně proto, že její cenu podporují častá narušení dodávek v řadě zemí světa. Vysoké ceny však už ohrožuje prudký růst těžby z amerických břidlic, díky němuž těžba ropy v USA proti roku 2008 vzrostla o polovinu.
V situaci, kdy se globální kapacity produkce komodit v reakci na vzestup cen prudce rozšířily, je čínské ochlazení pro vývozce velmi nepříjemné, uvádí Yergin. Přední světové těžařské firmy jako , a krátí investiční plány a vyměňují nejvyšší vedení. Noví šéfové se už nezaměřují na růst těžby, ale na omezování investic, rušení projektů a konsolidaci podnikání.
Vývozci komodit už nebudou moci spoléhat na to, že zdánlivě nekonečný růst čínské poptávky bude dál podporovat jejich ekonomický růst a zajišťovat jim exportní příjmy, z nichž vlády čerpají na své výdaje. Ochlazení globálních komoditních trhů si vynutí zásadní změny v ekonomické a daňové politice zemí v Rusku, Austrálii, Brazílii, Jihoafrické republice a v řadě dalších zemí, které si během supercyklu vedly tak dobře, uzavírá Yergin.
(Zdroj: čtk, Reuters, Bloomberg)