Kontroverze ohledně vlivu skladů a jejich vlastníků na vývoj cen a dostupnost průmyslových kovů nutí komoditní burzy měnit pravidla nakládání se zásobami. Tradeři a analytici se už teď snaží odhadnout dopad novinek na obchodování.
Majitelé skladů, mezi něž patří banky i velké obchodní firmy, se v poslední době nechtěně dostali do záře reflektorů. Finanční ústavy , a , které loni na komoditních obchodech utržily 4 mld. USD, čelí mnoha obviněním z manipulace s tržními mechanismy. Navíc začíná do komoditních operací velkých finančních domů v New Yorku šťourat i centrální banka a Komise pro obchodování s komoditními futures (CFTC). Proti nadvládě bank nad sklady nedávno v Kongresu vystoupili velcí spotřebitelé, podle nichž agresivní křečkování kovů vytlačilo náklady v oboru zbytečně o 3 mld. USD výš. Válka mezi bankami, producenty a odběrateli propukla na několika frontách a vrhla světlo na obchodní praktiky, které dosud pozornosti regulátorů unikaly.
a v roce 2010 skoupily velké provozovatele skladů londýnské burzy kovů LME. Během následujících let LME nashromáždila obrovské zásoby hliníku a dalších důležitých komodit, takže teď zájemci musí na materiál čekat až 18 měsíců.
LME, jejíž síť skladů na několika kontinentech je největší na světě, se v reakci na protesty rozhodla změnit pravidla skladovacího systému. Hlavním záměrem je uvolnit úzká hrdla při distribuci hliníku, mědi a zinku, aby se průmyslovým spotřebitelům zkrátily čekací doby. Správní rada burzy by měla o konečné podobě nového systému rozhodnout na říjnovém zasedání. Pokud by se tak stalo, aktualizovaná pravidla by vešla v platnost 1. dubna 2014.
Léta systém fungoval tak, že producenti hliníku svoji surovinu prodávali velkým komoditním obchodníkům, kteří kov uskladňovali. Jednalo se o oboustranně výhodnou transakci. Producenti za kov dostali tržní cenu plus nějaký hotovostní bonus, obchodníci pak vydělávali na rozdílu mezi cenami budoucích dodávek (futures) a dodávek k okamžitému doručení, které bývají nižší.
Analytici se pokusili odhadnout dopad chystaných změn. V srpnové zprávě pro investory uvádí, že pokud LME bude po provozovatelích skladů požadovat vyskladňování většího množství kovu, než kolik je ho přijímáno, jak to nyní burza navrhuje, mohlo by to v krátkodobém horizontu stlačit ceny hliníku níž. Vzhledem k obrovskému množství kovu v těchto skladech by se systém LME dočasně stal novým zdrojem nabídky, myslí si v .
Kotace hliníku se po 7% propadu ve 2Q13 vzpamatovaly a v uplynulém kvartále zaznamenaly růst o 4,1 %. Mědi se ve 3Q13 díky zesílení čínské poptávky a oživení tamní průmyslové výroby dařilo ještě víc – zdražila o 8,2 %. Cín posílil dokonce o 19 %, zejména kvůli zásahu indonéské vlády, která po exportérech začala požadovat, aby s kovem, hojně používaným v elektronice, před exportem nejdřív obchodovali na lokálních burzách. Změna regulace donutila některé těžaře zrušit dodávky určené na vývoz.
Na trhu hliníku panuje převis nabídky už osm let, k čemuž přispívá hlavně růst čínské produkce. Zásoby kovu ve skladech LME počátkem července dosáhly 5,486 mil. metrických tun. Z takového množství suroviny by se dalo vyrobit kolem 60 tisíc letounů 777. Zhruba 40 % hliníku má podle registrovaných objednávek sklady opustit, ale kvůli stávajícím pravidlům postupuje proces vyskladňování velmi pomalu.
Podle Olega Děripasky, šéfa největšího hliníkárenského koncernu Rusal, by po navrhované změně pravidel začal kov rychle proudit na trh, což by vyvinulo tlak na pokles cen. „Proti takové bezprecedentní intervenci Rusal důrazně protestuje,“ uvedl ruský miliardář v dopise zaslaném LME minulý týden.
V čele druhého tábora stojí velcí spotřebitelé hliníku typu nápojových gigantů Dr Pepper Snapple Group či MillerCoors, podle nichž navrhované změny nejsou dost radikální. „Defekty stávajícího systému by mohly bez nápravy způsobit dlouhodobé škody celému trhu hliníku,“ uvádí se v jejich dopise adresovaném LME.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg, NYT)