Velký nárůst produkce mědi společnosti , ohlášený v rámci výsledků za 3Q13, pomohl těžařskému gigantu k lepším výsledkům a zdůraznil, že v Mongolsku, kde se postupně otevírá jeden z největších měděných dolů na světě a kde se vláda s vedením Ria neustále pře o vlastnické podíly, jde o velké peníze.
Do obrovského ložiska Oju Tolgoj Rio v posledních letech investovalo 6 mld. USD, avšak další rozšiřovací a stavební práce kvůli neshodám s Ulánbátarem zastavilo. Důl, který byl spuštěn letos, naběhl v uplynulém kvartálu na prozatímní plnou kapacitu 30 tisíc tun měděného koncentrátu.
Tato surovina spolu s rychlým obnovením těžařských aktivit v americkém dole Bingham Canyon, kde byla produkce zastavena kvůli sesuvu půdy, zvýšila celkový výstup mědi meziročně o 23 %. Společnost také vylepšila cíl celoroční produkce, na což akcie zareagovaly růstem o 3,6 %. „Lepší odhady v segmentu mědi by se mohly přelít i do roku 2014,“ napsali analytici . Právě Mongolsko v těchto prognózách hraje klíčovou roli.
Gigantické ložisko objevila v roce 2001 společnost Ivanhoe Mines a do několika let se v něm rozjel největší průzkumný projekt na světě. Poslední odhady hovoří o tom, že by se v dole mohlo ukrývat 36 mil. tun mědi a 4 miliony uncí zlata. Po náběhu na plnou kapacitu v roce 2018 by roční produkce měla dosahovat 400 000 tun mědi, což odpovídá asi 3 % světové těžby a téměř celé současné těžbě Ria. U zlata by produkce měla činit 460 tisíc uncí ročně. Oju Tolgoj by se pak měl na mongolském HDP podílet ze 30 %. Životnost dolu, v němž nyní pracuje 15 tisíc lidí, se odhaduje na 45 let.
Rio by díky výraznému nárůstu produkce mědi mělo snížit závislost v ziscích na těžbě železné rudy v Austrálii. Společnost v mongolském dole vlastní 66% podíl, státu patří zbytek. Krom otevřeného dolu bude v ložisku i důl podzemní, který bude stát dalších 5 až 6 mld. USD a bude pro rentabilitu projektu nejdůležitější. Ražba podzemní části ale byla zastavena kvůli neshodám mezi Riem a mongolskou vládou. Ta po nadnárodním těžařském koncernu požaduje pro ni výhodnější přerozdělení zisků, které by měly z dolu plynout desítky let.
Působení v zemi, která se teprve před lety začala otevírat zahraničním investorům, není pro Rio žádná procházka. Začátek produkce v dolu byl zdržen kvůli problémům s přepravou měděného koncentrátu přes mongolské hranice do Číny, jediného potenciálního zákazníka. Dodávky se nedostaly dál než do skladů na čínské straně hranice, jelikož zákazníci od celníků dosud neobdrželi povolení k odběru suroviny. Rio může prodej mědi vykázat jedině tehdy, když kov opustí sklad. Další potíží jsou komplikované vztahy mezi dvěma sousedícími zeměmi. „Je to jako být v pasti mezi dvěma tygry. Mají hlavu v tlamě jednoho a ocas v tlamě druhého,“ tvrdí manažer konkurenční těžařské firmy. Rio, jehož největším akcionářem je s víc než 12 % čínský státní hliníkárenský gigant Chinalco, by podle posledních vyjádření mělo zajistit povolení celníků do konce roku.
Obtížněji bude společnost řešit přetahovanou s vládou o podíly. Zpoždění a rostoucí náklady na rozvoj ložiska ohrožují předpokládaný tok příjmů do státní kasy, která navíc nemůže přesáhnout deficit 2 % HDP. Podle investiční dohody, uzavřené v roce 2009, vláda z dolu nedostane peníze, dokud Rio nevydělá investované sumy. Stát může zvýšit svůj podíl, na který si musel od Ria vzít úvěr, na polovinu až za 30 let. Mongolští politici se po podpisu kontraktu nechali unést vidinou rychlého zbohatnutí a voličům naslibovali hory doly včetně stropu na úroky u hypoték. Teď se musí nějak vykroutit.
Analytici počítají s tím, že společnost bude držet dosavadní přístup a jednání o novém projednání investiční dohody či o garantované výši dividend bude odmítat. „Historický precedent, kdy vlády rozvinutých i rozvíjejících se ekonomik požadují vyšší podíl na těžených surovinách i rentě z jejich dobývání, nelze ignorovat. Domníváme, se že se tato strategie nakonec obrátí proti hostitelským vládám, i když má neuvěřitelně dlouhou tradici,“ uvádí se ve zprávě Bernstein Research.
Zdroje obeznámené s uvažováním managementu Ria deníku Financial Times sdělily: „Tohle je projekt na 100 let. Nelze uzavírat nové dohody a pak za ně platit každý den dalších 50 či 100 let. Je třeba stabilní platforma.“
Měď má díky své dokonalé vodivosti elektřiny a tepla široké využití v průmyslu a ve stavebnictví. Je významnou surovinou při výrobě kabelů, drátů a trubek, které protkávají infrastrukturu po celém světě. Například průměrné auto obsahuje zhruba 25 kilogramů mědi. Ta je také součástí veškeré elektroniky od počítačů až po telefony.
(Zdroje: FT, Bloomberg, WSJ)