Pokračující debata o tom, kdy Fed začne snižovat tempo nákupu aktiv, zastiňuje dva faktory, které budou mít v příštím roce významný dopad na rozvíjející se trhy. Prvním z nich je nová hrozba deflace v eurozóně a druhou možnost pádu Spojených států do dlouhodobé stagnace, kterou nedávno rozvedl Larry Summers. Deflace i dlouhodobá stagnace ukazují na rizika typická pro japonskou ztracenou dekádu. V krátkém období tento vývoj není pravděpodobný, protože vládní sektor se mu bude agresivně bránit. Pro investory, kteří se zaměřují na rozvíjející se trhy, tak zůstává klíčovou otázkou to, jak bude ekonomická politika vyspělých zemích ovlivňovat právě tyto trhy.
Strukturální reformy zaměřené na nabídkovou stranu ekonomiky pravděpodobně spuštěny nebudou, protože politici stále bojují s předchozí krizí namísto toho, aby se zaměřili na tu současnou. Objevuje se sice volání po uvolnění fiskální politiky, snahy o fiskální konsolidaci to ale neovlivní ani v USA, ani v eurozóně. Jediným dostupným nástrojem v boji za vyšší růst a inflaci tak zůstává monetární politika. Ve Spojených státech bude sice QE omezeno, v nějaké formě tu ale zůstane na velmi dlouhou dobu. V eurozóně pravděpodobně dojde k rozjetí nových programů na bázi nákupů aktiv.
Celkově jde tedy o velmi nevyvážený přístup charakterizovaný velice agresivní monetární expanzí kombinovanou s fiskálním utahováním a omezenými strukturálními reformami. Důsledky pro rozvíjející se trhy jsou pozitivní i negativní. U těch prvních se ukazuje, že fixace trhů na kroky Fedu je přehnaná, protože ke snížení tempa nákupů aktiv dojde jen v případě, že se zrychlí růst a zvýší se inflace. Velmi pravděpodobně bude QE ještě dlouho pokračovat, což je pro rozvíjející se trhy pozitivní. Hlavním negativem je to, že stagnace vyspělých ekonomik by znamenala slabé ceny komodit, slabou poptávku po exportech a slabé kurzy. To vše vytváří prostředí, které vůči rozvíjejícím se trhům přívětivé není.
Janet Yellen zřejmě posune politiku Fedu od přímých intervencí k signálům a explicitním cílům. Tento posun přijde pravděpodobně mezi únorem a dubnem příštího roku a dá se očekávat, že tento nový přístup Fedu bude z hlediska vývoje na trzích úspěšný. Nastávající změny v nákupech aktiv tak pravděpodobně už nebudou mít podobný dopad na rozvíjející se trhy, jako tomu bylo během prvních debat o nich. Investoři by se pak měli orientovat hlavně na to, jak silný je ekonomický růst a ne na to, jak brzy a v jaké síle přijde omezení nákupů aktiv.
Na rozvíjejících se trzích nyní najdeme méně známek vznikajících bublin než ve vyspělých ekonomikách. Relativně lépe si ale tyto trhy nepovedou, pokud nebudou schopny dosáhnout růstu ekonomiky a korporátních zisků. Nejzranitelnější ze zemí BRIC je Brazílie, opak platí o Číně. Rusko a Indie se pohybují mezi nimi. Mimo BRIC jsou nejzranitelnější Turecko a Jižní Afrika, na druhém konci spektra se pohybují Indonésie a Thajsko.
Autorem je Larry Brainard, ekonom z Trusted Sources.
(Zdroj: FTAlphaville)