Výrobce zařízení pro výrobu čipů čelí obvinění ze strany amerických zákonodárců ohledně podpory čínského polovodičového průmyslu, což vyvolalo hrozbu dalšího zpřísnění vývozu litografických strojů nizozemské společnosti. Akcie v reakci v jednu chvíli klesaly až o 7,1 procenta, později ale většinu ztrátu smazaly a po poledni odepisovaly kolem 2,5 procenta.
Zvláštní výbor americké Sněmovny reprezentantů zaměřený na Čínu neobvinil pouze , ale také další firmy, konkrétně Tokyo Electron, , KLA Corp a LamResearch Corp.
Podle výboru dosáhly tyto firmy „značných zisků z prodeje zařízení čínským státním a na armádu navázaným společnostem“, citovala agentura Bloomberg z úterní zprávy, která se ve svých tvrzeních odvolává na údaje o tržbách těchto společností.
„Jedná se o prodeje, díky nimž je Čína stále konkurenceschopnější ve výrobě široké škály polovodičů, což má hluboké důsledky pro lidská práva a demokratické hodnoty po celém světě,“ stojí ve zprávě.
Vyšetřování konkrétně zjistilo, že čínští výrobci čipů nakoupili loni sofistikovaná čipová zařízení o hodnotě 38 miliard dolarů, a to bez toho, aniž by došlo k porušení zákona, uvedla agentura Reuters. Zároveň je to o 66 procent více než v roce 2022, kdy bylo zavedeno mnoho omezení ve vývozu těchto nástrojů.
Podle výboru je na vině nekonzistence v pravidlech vydaných Spojenými státy, Japonskem a Nizozemskem, což vedlo k tomu, že neameričtí výrobci prodávali čipová zařízení některým čínským firmám namísto těch amerických, které to měly zakázané.
Zpráva proto vyzývá k širším zákazům ze strany USA a jejich spojenců na prodej strojů pro výrobu čipů do Číny. Tuto variantu upřednostňuje před užšími zákazy prodeje konkrétním čínským společnostem.
je jediným světovým výrobcem špičkových litografických strojů potřebných k výrobě nejpokročilejších čipů používaných ve všem: od elektromobilů až po vojenské vybavení. Společnost nikdy nebyla schopna prodat své nejmodernější stroje do Číny kvůli vývozním omezením ze strany USA.
K restrikcím se přidala také nizozemská vláda, jež loni omezila i prodej druhých nejmodernějších strojů , imerzních systémů pro hloubkovou ultrafialovou litografii, do Číny. Učinila tak po tlaku tehdejší americké administrativy Joea Bidena.
Čína je přitom pro druhým největším trhem po Tchaj-wanu, přičemž v letošním druhém čtvrtletí se na čistém prodeji systémů podílela z 27 procent.
