Dosavadní jednání mezi zástupci OKD a vlády Jiřího Rusnoka o budoucnosti těžby v dole Paskov a zaměstnání více než dvou tisíců horníků dospěla k překvapivému obratu. Zatímco dosud vláda nepřipouštěla možnost převzetí dolu pod křídla státu, nyní tuto možnost za určitých podmínek připouští. Důl Paskov by tak nemusel skončit ke konci roku 2014, jak OKD bez státní pomoci chtěla, nýbrž by fungoval až do konce roku 2016, aby následně jeho útlum hradil státní rozpočet. Vyplývá to z memoranda, které je podle deníku Právo již připraveno k podpisu.
„Dne 6. ledna má být podepsáno memorandum o porozumění mezi Českou republikou a majitelem dolu, těžební společností (23,7 CZK, 2,60%),“ uvedl včera pro deník Právo zmocněnec vlády pro Moravskoslezský kraj a ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Ciencala včera.
Ve hře jsou podle něho již jen tři varianty. Dle první, z nich stát do Paskova nevloží přímo ani korunu a nerentabilní důl skončí příští rok, jak společnost OKD oznámila již v září. Další dvě nové varianty ale počítají s tím, že OKD bude důl na své náklady provozovat až do konce roku 2016 a stát pak zaplatí jeho technickou likvidaci a bude se podílet na vyplacení sociálních dávek pro propuštěné zaměstnance dolu. Podle vládou schváleného memoranda by stát v rámci těchto variant k 1. lednu 2017 důl odkoupil za jednu korunu.
Rozhodnuto v celé věci však ještě není. Podmínkou možného delšího chodu dolu Paskov je totiž dosažení dohody státu s do konce března příštího roku. „Pokud do 31. března nenajdeme řešení, které bude přijatelné pro všechny strany, memorandum přestane platit a bude vše plně v režii OKD. A ti začnou důl utlumovat od roku 2014. Na stát by tím přešla starost o sociální programy, které by mírnily dopady uzavření dolu," uvedl pro dnešní vydání deníku Právo Jiří Ciencala.
Finální řešení situace kolem dolu Paskov už bude podle Ciencaly úkolem pro novou vládu. Všechny varianty navržené v memorandu ale podle něho státní rozpočet vyjedou zhruba na miliardu korun. Vládní dokument dle Práva odhaduje náklady variant s podporou státu na 1,3 miliardy, zatímco varianta uzavření dolu na konci příštího roku by stát vyšla až na miliardu korun na sociálních dopadech propuštění zhruba 1500 lidí a na vytváření nových pracovních pro jejich uplatnění.
Podle informací ČTK Text memoranda ve středu schválila vláda v demisi. Zástupci obou stran ale dnes uvedli, že nejde o nic průlomového. „Potvrdí se jen to, co se už vlastně děje. Se státem jednáme a chceme jednat dál,“ řekl ČTK mluvčí OKD Marek Síbrt.
V podobném duchu se vyjádřila i mluvčí ministerstva Jana Dronská. „V textu není nic konkrétního. Žádné ekonomické údaje či čísla,“ řekla. Potvrdila také, že platnost memoranda je stanovena do konce března. „Pokud se do té doby obě strany nedohodnou, memorandum zanikne,“ dodal. Stejný osud by však dokument čekal i v případě, že by jej například zrušil ministr průmyslu a obchodu nové vlády. Tu chce mít předseda ve volbách vítězné ČSSD Bohuslav Sobotka ještě do konce roku.
Jak již bylo dříve avizováno, případná možnost útlumu dolu Paskov na účet státu může následně ještě narazit v Bruselu. Mohla by být totiž považována za "veřejnou podporu", pro kterou jsou v EU stanovena jasná pravidla a musí s ní souhlasit Evropská komise, což může podle Práva trvat půl roku i rok.
„Jednání s vládou pokračují. Hlavním cílem je najít řešení, které bude prospěšné pro všechny strany: ekonomicky akceptovatelné pro OKD, stát ušetří na případné výplatě sociálních dávek a díky pokračujícímu výběru daní a dalších odvodů a zároveň zmírní sociální dopady útlumu dolu na zaměstnanost v regionu. Na stole je stále několik možných variant, které bychom neradi detailněji komentovali, dokud nebude dosažena jasná shoda mezi OKD a státem. To platí i pro zmiňované memorandum.“ uvedl pro Patria.cz mluvčí OKD Marek Síbrt.
„Zprávu vnímáme spíše neutrálně. Další osud dolu Paskov tak zřejmě nadále zůstává nejistý. Důležitý v tomto ohledu bude až přístup nově vznikající vlády,“ zhodnotil nové informace z dnešního tiskou Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct. „Každopádně, pokud by NWR měla důl provozovat až do roku konce roku 2016, při současných cenách koksovatelného uhlí by to společnost stálo až 150 mil. EUR, tedy minimálně 2x více ve srovnání s útlumem těžby do konce roku 2014, který zřejmě vyjde zhruba na 50-75 mil. EUR,“ dodal Sýkora.
Vývoj situace kolem dolu Paskov
Důl Paskov na Frýdecko-Místecku, který zaměstnává asi 2500 vlastních lidí a 500 z dodavatelských firem, produkuje nejkvalitnější koksovatelné uhlí z celého produkčního mixu NWR, ale s relativně vysokými náklady na těžbu. 15. července letošního roku NWR uvedla, že důl zatím nehodlá prodávat, ale zvažuje možnosti zastavení - ať už dočasné, nebo permanentní.
Mateřská společnost NWR v polovině srpna označila divestici dolu Paskov za nepravděpodobnou a dodala, že důl bude v provozu jistě ještě celý příští rok. Ján Fabián, šéf OKD, následně náklady na uzavření dolu vyčíslil na 1 až 1,5 miliardy korun, zatímco každoroční ztráta z provozu dolu podle něho za daných nízkých cen uhlí dosahuje 1,5 miliardy korun.
V polovině září potom přišlo rozhodnutí OKD o útlumu těžby v dole Paskov ve střednědobém horizontu. „Pokud se bude český stát podílet na sociální těžbě, může důl Paskov skončit až v roce 2018. Ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014,“ zaznělo v září, od té doby neměnné stanovisko OKD. Těžební firma dále vysvětlila, že Paskov byl kvůli náročným těžebním podmínkám ztrátový i v letech s rekordními ceny uhlí a od roku 2009 vygeneroval ztrátu téměř 2,2 miliardy korun.
Od září jedná vláda se zástupci NWR, včetně majoritního vlastníka Zdeňka Bakaly, o možných podobách, časovém horizontu uzavření dolu a jeho podmínkách. Analýza pracovní skupiny vlády kalkulující s uzavřením dolu Paskov, ale také s katastrofickým scénářem, při němž, že by skončilo celé OKD, Evraz Vítkovice Steel a z České republiky by odešly hutě ArcelorMittal odhadla počet nových nezaměstnaných na Ostravsku až na 71 tisíc a navrhla možnosti řešení.
Pracovní skupina vlády následně jako krajní možnost připustila i "zestátnění" dolu Paskov. Zároveň ale upozornila, že udržet těžbu alespoň do roku 2018 by stálo čtyři až šest miliard korun. Státní zásah by navíc musela nejprve schválit Evropská komise. Materiál počítající v základním scénáři s ukončením těžby v dole se však klonil především k variantě ponechat řešení Paskova na OKD a doporučil investovat miliardu korun do zmírnění následků propouštění.
Premiér Jiří Rusnok paradoxně v druhé polovině září veřejně odmítl možnost, s níž počítá memorandum vlády připravené k podpisu. „Rozhodně nebudeme kupovat OKD ani důl Paskov, a to ani kdyby stál jen jednu korunu,“ prohlásil Rusnok k variantě, o níž dříve hovořila například ČSSD. Rusnok takové úvahy tehdy označil za naprosto scestné. „Abychom udržovali v chodu důl Paskov, pokud produkuje roční ztrátu miliardu a půl nebo dvě, tak si to vydělte počtem postižených lidí 2000, tak to jim můžeme skutečně zajistit luxusní sociální síť bez toho, aniž bychom stínovali nějakou těžbu uhlí,“ ohradil se tehdy Rusnok proti navrhované sociální těžbě. Současný návrh ale počítá pouze s tím, že by stát mohl nést náklady útlumu těžby v dole.
Konec těžby v dole Paskov se stal velmi diskutovaným politickým tématem před říjnovými volbami. Vyjadřovaly se k němu různé politické strany a subjekty, včetně bývalého prezidenta Václava Klause. Současný prezident Miloš Zeman od září podporoval plán vlády, aby důl byl v provozu do roku 2016. Pro získání potřebných financí přitom navrhoval například, aby Bakalova společnost RPG Byty postoupila 44 tisíc bývalých bytů OKD, nejlépe Moravskoslezskému kraji. Z výnosů z bytů, které podle Zemana činí zhruba 1,2 miliardy korun ročně, by se financovala útlumová těžba v dole Paskov.
(Zdroj: Právo, ČTK, OKD, NWR)