Světové ceny ropy dnes klesly o více než jeden dolar na barel poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil vojákům na manévrech v Rusku návrat na základny. V pondělí přitom světové ceny ropy kvůli rostoucímu napětí na Ukrajině během dne stouply až o více než tři dolary na barel a dostaly se na nejvyšší hodnoty za několik měsíců.
Ozbrojené síly Ruska, které je vedle Saúdské Arábie největším producentem ropy na světě, o víkendu i v průběhu pondělka zasáhovaly na ukrajinském Krymu. Ukrajinská krize vyvolala obavy z narušení dodávek ruských energetických surovin do Evropy, popřípadě z uvalení sankcí na ruský vývoz.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax oznámil, že Putin nařídil ruským vojákům, kteří se účastnili vojenských manévrů na západě Ruska, návrat do domovských základen. Moskva tvrdila, že „cvičení v blízkosti hranic s Ukrajinou nesouvisí se situací v Kyjevě“, kde byl koncem února sesazen prorusky orientovaný prezident Viktor Janukovyč.
Cena ropy Brent po Peskovově sdělení dnes ráno SEČ klesla o 1,08 dolaru na 110,12 USD za barel. Podobně reagovala americká lehká ropa WTI, která zlevnila o 1,01 dolaru na 103,91 USD. Aktuálně ropy obchodují u 110,4 USD/b a 104,1 USD/b.
Agentura Reuters nicméně informuje, že ruští vojáci zcela obsadili trajektový terminál na ukrajinské straně Kerčského průlivu, který Krym dělí od Ruska. Trajektový terminál v Kerči, který slouží jako hraniční přechod mezi Ukrajinou a Ruskem, obléhali ruští vojáci několik dní. Teprve nyní však ovládli i stanici pohraniční stráže. Ta oznámila, že na ukrajinský Krym se po obsazení stanice trajektem přeplavily z Ruska tři nákladní vozy s vojáky.
Rusko má v krymském Sevastopolu pronajatou od Ukrajiny námořní základnu pro svou černomořskou flotilu. Právě vojáci z této posádky Rusko do obsazování Krymu nasadilo. Ukrajinská vláda navíc tvrdí, že Moskva počet vojáků na základně, kterých je podle starších údajů až 26 tisíc, posílila o dalších několik tisíc.
Ruská Černomořská flotila dala podle včerejší zprávy ukrajinského ministerstva obrany ukrajinským vojákům na Krymu ultimátum, aby se do úterního rána vzdali, jinak budou čelit útoku. Moskva ale tuto informaci později popřela. Podle mluvčího ruského ministerstva obrany jsou ukrajinské zprávy v tomto směru "naprostý nesmysl".
Mluvčí ruského ministerstva ujistil, že žádné takové ultimátum nebylo předloženo. Podle ruského listu Vedomosti štáb ukrajinského vojenského námořnictva v Sevastopolu je zhruba z poloviny obsazen vojáky, kteří přešli na stranu (proruských) krymských úřadů, zatímco polovina štábu je pod kontrolou vojáků loajálních Kyjevu. Jeden z ukrajinských důstojníků listu řekl, že k žádným potyčkám mezi ozbrojenci nyní nedochází a o žádném ultimátu nic neslyšel.
Moskva vysvětluje okupaci Krymu ochranou svých občanů a místního většinového ruskojazyčného obyvatelstva před údajně hrozícími útoky ukrajinských ultranacionalistů. Proruské úřady na autonomním Krymu tvrdí, že na jejich stranu "masově přecházejí" vojáci z ukrajinských posádek, obklíčených silami místní domobrany. Úřady v Kyjevě naopak tvrdí, že kupříkladu důstojníci ze štábu ukrajinského námořnictva v Sevastopolu odmítli přejít na stranu svého bývalého velitele, který se přidal ke krymské samosprávě.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk včera v Kyjevě prohlásil, že "žádný ruský pokus uchvátit Krym neuspěje", nicméně dodal, že prozatím se vojenský zákrok neposuzuje. Ukrajina však podle jeho slov naléhavě potřebuje hospodářskou a politickou podporu dalších zemí.
Spojené státy kvůli ruskému vojenskému zásahu na Ukrajině pozastavují všechny společné armádní akce s Moskvou. Úřad obchodního zmocněnce USA následně oznámil, že Washington pozastavuje obchodní a investiční rozhovory s Moskvou. O možnostech "hlubší izolace" Ruska jednal ve Washingtonu se svými bezpečnostními poradci prezident Barack Obama.
"Apelujeme na Rusko, aby uklidnilo krizi na Ukrajině a aby se ruské síly na Krymu vrátily zpět do kasáren, jak to vyžaduje smlouva o černomořské flotile," prohlásil mluvčí Pentagonu John Kirby. Odvetná opatření, která Pentagon vůči Rusku ohlásil, se vztahují na všechna cvičení, bilaterální rozhovory, návštěvy přístavů či plánovací konference, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
"Pozastavili jsme chystané obchodní a investiční schůzky s ruskou vládou, které byly součástí kroku k prohloubení komerčních a obchodních vztahů," citovala agentura Reuters prohlášení Úřadu obchodního zmocněnce USA.
Kvůli "hlubší izolaci" Ruska ze strany USA a jeho spojenců se v pondělí Obama sešel se svými bezpečnostními poradci, schůzka trvala přes dvě hodiny. Podle představitele Bílého domu má Rusko stále možnost situace na Krymu uklidnit, v opačném případě se bude muset potýkat s politickými a ekonomickými následky.
Washington intervenci ruských vojáků na jihoukrajinském Krymu označil za nepřijatelné porušení mezinárodního práva a opakovaně vyzval Kreml, aby své vojska stáhnul zpět na základnu v Sevastopolu, kterou má Rusko pronajatou od Ukrajiny. Moskva takový postup odmítá a tvrdí, že na Krymu zasáhla, aby ochránila ruské občany a tamní ruskojazyčné obyvatele před útoky nacionalistů.
Šéf zahraničního výboru amerického Senátu Robert Menendez v pondělí oznámil, že zákonodárci jednají s administrativou prezidenta Baracka Obamy o podobě sankcí vůči Rusku, v jednání jsou například návrhy na pozastavení vydávání víz určitým představitelům, ekonomická omezení či zmrazení majetku ruských institucí. Obdobně se chystá zareagovat i Evropská unie, která navrhuje pozastavit jednání s Ruskem o liberalizaci vízového režimu, pokud Moskva nepřispěje k "deeskalaci" vyhrocené situace.
V pondělí se objevila informace, že o zásah ruských vojáků na Ukrajině dopisem požádal ruskou hlavu státu Vladimira Putina svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Podle agentury Reuters to na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl ruský zástupce při světové organizaci Vitalij Čurkin. Janukovyč přitom v pátek na tiskové konferenci v jihoruském Rostově na Donu prohlásil, že ruská vojenská intervence státní krizi na Ukrajině nevyřeší.
"Pod vlivem západních zemí dochází k otevřeným aktům teroru a násilí," citoval Čurkin z dopisu, který prý Janukovyč zaslal Putinovi. V údajném list, jehož kopii Čurkin členům Rady bezpečnosti OSN předložil k nahlédnutí, se také uvádí, že lidé na Ukrajině jsou pronásledováni kvůli jazyku a politickému přesvědčení.
"Obracím se proto na prezidenta Ruska, pana Putina, s žádostí o nasazení vojenských sil Ruské federace k zajištění legitimity, míru, zákona a pořádku, stability a ochrany ukrajinského lidu," citoval z dopisu Čurkin. Ruský velvyslanec při OSN dále podle agentury DPA řekl, že vše, co se na Krymu nyní děje, je "v plné shodě s ruským právem".
Janukovyč, který z Ukrajiny utekl do Ruska, na zmíněné páteční tiskové konferenci řekl, že Moskvu nebude žádat o vyslání vojenských sil. Prohlásil rovněž, že Krym musí zůstat součástí Ukrajiny.
Rusko tvrdí, že se k vojenské operaci na Krymu odhodlalo proto, aby ochránilo tamní ruské občany a také převážně ruskojazyčné obyvatele poloostrova, a to i na žádost autonomní krymské vlády. Krymský premiér Sergej Aksjonov v sobotu oznámil, že zaslal Putinovi dopis s žádostí o pomoc.
(Zdroj: Interfax, Reuters, čtk, Bloomberg)