Družstevní záložny v Česku budou od příštího roku možná moci poskytovat úvěry pouze svým členům. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík. Návrh podle něj bude možnou součástí připravované novely upravující hospodaření záložen. Novelu předloženou ministerstvem financí loni parlament před předčasnými volbami nestihl schválit.
"Ukazuje se, že stabilita ve finančním sektoru, konkrétně v družstevních záložnách, nebyla posílena, a proto přicházíme s rozšířením té novely," řekl Tomšík. Cílem podle něho má být zvýšení stability družstevních záložen a posílení principu členství. Při členské schůzi by tak měl mít podle návrhu centrální banky každý člen pouze jeden hlas bez ohledu na to, kolik členských vkladů zaplatil.
"Ve chvíli, kdy by byl jeden člen jeden hlas, byl by řídící kontrolní systém stabilnější," poznamenal viceguvernér. Podobný systém podle něj funguje v USA, Kanadě, na Novém Zélandě či v Austrálii.
Podle něj však prosazení podobného systému potřebuje větší politickou shodu. "Je otázka, jestli budeme tlačit na tento princip anebo si řekneme: 'Pojďme družstevnictví posílit ještě jinak'," řekl. Variantou, kterou ČNB nabízí, je návrh, aby družstevní záložny mohly půjčovat peníze pouze svým členům. "Aby opravdu viděly, kdo si bere úvěry, jak to funguje," uvedl Tomšík.
Novela by měla mimo jiné zabránit opakování situace zkrachovalého Metropolitního spořitelního družstva, které takzvaným bílým koňům poskytovalo stamilionové úvěry. V současném návrhu podle médií zůstala omezení z loňské novely. Podle nich by bilance kampeličky nesměla přesáhnout pět miliard korun a tyto finanční ústavy by navíc oproti bankám měly přispívat dvojnásobnou částkou do Fondu pojištění vkladů.
Podle Tomšíka družstevní záložny lákají své klienty v průměru na více než trojnásobné úrokové sazby oproti komerčním bankám. "Ke konci roku průměrný úrok na klientských vkladech byl v bankách 0,8 procenta, v družstevních záložnách nad třemi procenty," řekl. Aby byly záložny přesto ziskové, musí poskytovat výrazně vyšší úrokové sazby na úvěrech. Družstevní záložny jsou proto ochotné přijímat rizikovější projekty, které banky odmítají financovat. Snížit takové riziko by mohl povinný minimální členský vklad, míní Tomšík.
Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly vznikat v roce 1996 za účelem provozování finanční činnosti ve prospěch členů. V roce 2000 přišla první velká vlna krachů družstevních záložen - ze 127 činných ke konci roku 1999 jich o rok později fungovalo jen 73. Od té doby počet těchto finančních institucí klesal; v roce 2009 už jich bylo jen 17 a v současné době jich ČNB registruje ještě o pět méně.