Plán polského na ovládnutí strategických českých firem padá. Klíčoví ministři nesouhlasí s privatizací dvou státních ropných společností Mero a Čepro a vznik petroholdingu s hodnotou desítek miliard korun nepovolí. Mero vlastní české ropovody, Čepro zásobníky pohonných hmot, s nimiž obchoduje.
Ministři připravují vlastní varianty řešení. Patří mezi ně odkup rafinerie v Kralupech nad Vltavou od České rafinérské, již Orlen ovládá přes společnost , nebo dohoda o spolupráci Čepra s výměnou za polské investice do českých rafinerských kapacit. Ministři tak reagují na návrh Orlenu, který minulý týden popsaly Hospodářské noviny.
Nejvyšší vedení polské petrochemické skupiny ministrům průmyslu Janu Mládkovi a financí Andreji Babišovi navrhlo propojit Mero a Čepro se ztrátovou Českou rafinérskou do velkého petroholdingu, ve kterém by Orlen držel kontrolní podíl. Odůvodňuje to tím, že by se zlepšilo hospodaření České rafinérské i obou státních firem.
Babišovi, jehož resort je jediným akcionářem obou podniků, se ale tento nápad nelíbí: "V žádném případě nebudeme chtít Čepro privatizovat, Mero je k debatě." Privatizací by se vyřešil konflikt mezi Merem a Českou rafinérskou, která si stěžuje na vysoké poplatky za přepravu ropy.
Babiš považuje Čepro za příliš strategicky důležitý podnik na to, aby ho ovládali Poláci. Navíc zatímco oba státní podniky jsou ziskové, Česká rafinérská se topí ve ztrátách. Privatizaci firem nepodporuje ani premiér Bohuslav Sobotka: "Dlouhodobě nejsem stoupencem privatizace Mera a Čepra. Vláda s ničím takovým ve svém programu nepočítá." Jan Mládek pouze uvedl, že jeho úřad polskou nabídku "analyzuje".
Paralelně s tím se však na ministerstvu průmyslu chystá alternativní plán. Velkou měrou se na něm podílí také Čepro. V úvahu připadají dva scénáře. První předpokládá, že stát odkoupí od Orlenu rafinerii v Kralupech nad Vltavou, která je schopna zpracovat 3,3 milionu tun ropy ročně. "Jedna alternativa je koupě kralupské rafinerie," potvrdil Babiš.
Stát by tímto krokem zefektivnil svůj zpracovatelský řetězec: byl by schopen dovézt ropu, zpracovat ji v rafinerii a pohonné hmoty uschovat v zásobnících Čepra nebo je prodat v rámci sítě čerpacích stanic EuroOil, které firma vlastní. Druhou českou rafinerii – v Litvínově – by si Orlen ponechal, protože je na ni napojený petrochemický byznys .
Druhou variantou je nabídnout Polákům obchodní aktivity, které Čepro provozuje, výměnou za stabilizaci rafinerské výroby v zemi. "Druhá možnost je za určitých podmínek dohoda o předání obchodu Čepra rafineriím," říká Babiš.
Jinými slovy: Čepro nabídne síť čerpacích stanic, velkoobchodní prodej pohonných hmot a jejich uskladnění v zásobnících společnosti. Výměnou za to by měli Poláci v Česku zůstat a investovat do rafinerií. Babiš zároveň zdůraznil, že s případnou nabídkou Polákům musí souhlasit ministerstvo financí i ministerstvo průmyslu.
Diskuse o petroholdingu se odehrává na pozadí krize rafinerského průmyslu v Evropě a průběžného uzavírání rafinerií. Pokud bude tento trend pokračovat, velké petrochemické koncerny typu se budou muset rozhodnout, do jakých kapacit investovat, a jaké naopak utlumit. Orlen mimo jiné vlastní rafinerii v Litvě, o jejímž osudu se nyní také rozhoduje.
Související články na IHNED.cz
Poláci chtějí ovládnout českou petrochemii. Babiš a Mládek jednají s PKN Orlen
Unipetrol výrazně snížil ztrátu. Jeho polský majitel PKN Orlen naopak ještě více propadl