V posledních letech dochází k velkým změnám v rozdělení příjmů. Platí to jak o práci a kapitálu, tak o rozdělení příjmů mezi lidmi s nízkými a vysokými příjmy. Tato rostoucí nerovnost má velký dopad na celou společnost, a to v mnoha oblastech. Mezi jednotlivými zeměmi jsou sice rozdíly, jde ale o obecný a rozšířený jev. O jeho příčinách se živě diskutuje. Na počátku nového tisíciletí byl důraz kladen zejména na technologický pokrok, který zvyšoval poptávku po vysokoškolsky vzdělaných lidech. Takový pokrok by také znamenal, že firmy, které jsou v daném odvětví první, budou vydělávat obrovské peníze. Příkladem je (564,99 USD, -0,27%), (64,15 USD, -0,54%) či (41,6 USD, -0,19%). Výsledkem je posun příjmů od práce k ziskům.
V poslední době se diskutuje o vlivu globalizace. Když byl význam zemí BRIC ve světové ekonomice malý, nevyvolával velké posuny v relativních mzdách. V posledních dvou desetiletích ale tento význam rostl a tím se zvyšuje i dopad na relativní mzdy. Ve vyspělých ekonomikách dochází konkrétně k následujícímu: Střední třída je zaměstnána na pozicích, které čelí intenzivní globální konkurenci a jsou také silně ovlivněny automatizací. Poptávka po této práci klesá a snižuje se tedy prémie, kterou tito lidé vydělávají nad příjmy zaměstnanců s nízkým vzděláním. Třída s vyššími příjmy má obvykle specializované znalosti a dovednosti, po kterých je v technologicky vyspělých ekonomikách poptávka vysoká.
Skupina s nízkými příjmy je pak většinou zaměstnána v oblasti služeb, které nepatří do obchodovaného sektoru, tudíž nemůže být importována z rozvíjejících se ekonomik. Práce v této oblasti také není tak citlivá na technologické inovace jako práce ve výrobě. Z hlediska ekonomické politiky je tato diagnóza výzvou. Dříve se kladl důraz na investice do lidského kapitálu. Budoucnost našich dětí měla být zajištěna lepším vzděláním. V současnosti to ale neplatí o všech. Klesá totiž návratnost investic do vyššího vzdělání, ovšem u vysokoškolského vzdělání se stále vyplatí.
Mezinárodní obchod a technologie ale nejsou jedinými příčinami rostoucí příjmové nerovnosti. Studie ukazují, že příčinou je pokles minimální mzdy, a platí to zejména o ženách, které mají nižší platy. Ukazuje se, že pokud nejsou minimální mzdy nastaveny příliš vysoko, jejich snížení má velký dopad na příjmovou nerovnost a relativně malý dopad na nezaměstnanost. Jako hrubé pravidlo pro ekonomickou politiku pak lze uvést, že minimální mzdu by měla dostávat maximálně 4 % zaměstnaných. Pokud by to bylo více, zvyšování minimální mzdy by mělo velký dopad na ztrátu pracovních míst. Toto pravidlo ale stojí jen na porovnání rozdílů mezi USA a Francií. Strategie zaměřená na snížení příjmové nerovnosti přes zvýšení minimální mzdy má dnes pouze omezený prostor, protože ona 4 % by byla dosažena poměrně brzy.
Z hlediska příjmové nerovnosti je významné i nastavení celého trhu práce. Je možné, že jeho liberalizace v 80. a 90. letech má negativní dopad. Zvyšování flexibility trhu práce zvýšilo počet pracovních míst, od určitého bodu je ale z hlediska celé společnosti přínos negativní, protože vyjednávací síla se posunula příliš na stranu zaměstnavatelů. Například Financial Times či The Economist tak vyjadřují sympatie k návrhům na zvýšení minimální mzdy v USA a její zavedení v Německu. Je pravděpodobné, že i míra liberalizace trhu práce má své optimum a možná, že někde jsme se už dostali za něj.
Uvedené je výtahem z „Why does inequality grow? Can we do something about it?“, autorem je Coen Teulings.
Zdroj: VOX