Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Evropa lekce historie zapomněla a bolest ve Španělsku tak pokračuje

Evropa lekce historie zapomněla a bolest ve Španělsku tak pokračuje

17.7.2014 7:30
Autor: Redakce, Patria Online

Po řecké krizi roku 2010 byly i další země včetně Španělska postiženy panikou na trhu s vládními dluhopisy. Výsledkem byla vlna prodejů a rychle rostoucí výnosy vládních dluhopisů periferie. Krize likvidity donutila španělskou vládu k intenzivnímu plánu rozpočtového utahování. Na fundamentální úrovni čelila Velká Británie podobným problémům – bankovní krize, hluboká recese, prudce rostoucí vládní dluh. Panika ji ale nepostihla, ke krizi likvidity nedošlo, sazby nerostly. Rozdíl mezi Španělskem a Velkou Británií spočíval v tom, že první země neměla podporu centrální banky, zatímco britská vláda se mohla v případě krize spoléhat na likviditu od Bank of England. Dva roky po začátku dluhové krize ECB ohlásila, že je připravena poskytovat podobnou podporu. Jak to ovlivnilo Španělsko? A jaké implikace to má pro makroekonomickou a rozpočtovou politiku v této zemi a ve Velké Británii?

Dnes jsou výnosy španělských a britských vládních dluhopisů zhruba stejné. Tento vývoj je ještě více překvapující, vezmeme-li do úvahy míru vládního zadlužení. Ta byla v roce 2010 ve Španělsku mnohem níž než ve Velké Británii, pak ale rostla rychleji a nyní se poměr dluhu k HDP ve Španělsku nachází asi o 10 procentních bodů výše. Navíc zde na rozdíl od Velké Británie pokračuje rostoucí trend. K poklesu výnosů vládních dluhopisů na podobnou úroveň tedy došlo i přes takto negativní vývoj. Příčinou je právě chování ECB, které eliminovalo faktor strachu.

Udržitelnost dluhu závisí na rozdílu mezi sazbami a růstem (r – g). Následující graf shrnuje vývoj v posledních letech. Zatímco ve Velké Británii je rozdíl soustavně záporný, ve Španělsku dosahuje vysokých kladných čísel.

posledeni

Uvedená čísla implikují, že Španělsko by pro stabilizaci dluhu muselo v roce 2014 dosáhnout primárního rozpočtového přebytku 1,83 % HDP, Velké Británii stačí -1,99 %. Ani jedné zemi se dosažení tohoto cíle nedaří, Velká Británie je mu ale blíž. Pokud by ho chtělo dosáhnout i Španělsko, muselo by utáhnout rozpočet o další 4,6 % HDP. Tato země se přitom o stabilizaci pokoušela mnohem více než Velká Británie.

Překážkou jsou ale dva faktory: Sazby sice klesají, růst ovšem zůstává ve Španělsku mnohem níž než ve Velké Británii. Příčinou jsou deflační tlaky v eurozóně, které samy o sobě představují důsledek fiskálního utahování a absence oslabení měnového kurzu. Ve Španělsku je tak rozdíl mezi sazbami a růstem stále pozitivní a dluh roste. A to ho nutí k dalšímu fiskálnímu utahování, které mu však nepomáhá, protože ještě více snižuje růst. Historie jasně ukazuje, že boj s dluhem za pomoci vyvolané deflace není dobrý nápad. Tato lekce historie byla ale v Evropě úplně zapomenuta.

Uvedené je výtahem z „Revisiting the pain in Spain“, autorem je Paul De Grauwe.



Zdroj: VOX


Čtěte více:

Evropa už nehledí do propasti a to je nebezpečné
19.6.2014 18:10
Investoři z celého světa znovu objevili trhy v eurozóně. Rizikové prém...
Ve Francii a v Itálii musí náklady práce klesnout až o 20 %
6.7.2014 8:00
Pokud chce francouzská a italská vláda obnovit konkurenceschopnost prů...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data