Tak to nakonec vypadá, že hvězdou srpnového setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole se nestal (jako vždy) ten, kdo momentálně řídí americkou centrální banku, ale největší pozornost na sebe překvapivě strhl prezident ECB Mario Draghi.
Zatímco šéfka Fedu Janet Yellenová posluchačům představila paletu více či méně relevantních argumentů o tom, zdali americký trh práce je či může být dostatečně zahřátý, pak šéf ECB přezdívaný “Super Mario” ve svém projevu zabrousil i trochu jiným směrem. Draghi si vzal na mušku klesající dlouhodobá tržní inflační očekávání v eurozóně. Ta v průběhu srpna zjevně pod dojmem velmi nízké inflace dále klesla, což prezidenta ECB vybudilo k varování, že ECB použije všech dostupných prostředků k tomu, aby tento trend zvrátila. Pod tím si lze přitom představit také plošné nákupy vládních dluhopisů zemí eurozóny financované eury z bilance ECB. Zdali k tomu v následujících měsících dojde rozhodnou nejspíše inflační čísla, přičemž stále sázíme na to, že ECB k této nukleární hrozbě nepřistoupí.
Akademičtější otázkou pak je, zdali by nákupy vládních dluhopisů ze strany ECB skutečně inflaci v eurozóně dostatečně zvedly. V Japonsku se v poslední době něco skutečně povedlo, avšak akce Bank of Japan byla skutečně rozsáhlá a vedla mimo jiné i k razantnímu oslabení yenu. ECB vzhledem ke svému institucionálnímu zakotvení postavenému na historickém fungování německé Bundesbanky nikdy tak agresivní nebude, navíc v Japonsku byla měnová expanze koordinována s fiskálními stimuly. O takovéto koordinaci hospodářských politik (ve jménu vyšší inflace) si eurozóna může zatím nechat jen zdát. I proto nelze na nějaký inflační boom v Evropě sázet. A to tím spíše, že velké země jako Španělsko, Francie či Itálie mají i strukturální problémy, které tlačí mzdovou inflaci směrem dolů.
FOREX
Kurz eurodolaru se dnes po ránu pohybuje kolem EUR/USD 1,32 poté, co se dolaru dostalo podpory ze strany šéfky Fedu Yellenové a naopak euru se příliš nelíbily komentáře prezidenta ECB Draghiho. Jeho začaly znepokojovat klesající inflační očekávání, což si trh přeložil tak, že pravděpodobnost spuštění evropské verze kvantitativního uvolňování roste.
Z regionálních měn byla poněkud netypicky v pátek nejvolatilnější koruna, která vůči euru oslabila k EUR/CZK 27,88. Ke kurzu koruny, zejména ve střednědobém horizontu, se včera vyjádřil i viceguvernér ČNB Tomšík. Zopakoval závazek, že ČNB neopustí intervenční režim dříve než v roce 2016 a dodal, že ani po ukončení intervenčního režimu banka nepočítá s výraznějším posílením české měny. K tomuto bodu dodal, že pokud by zklamaly ekonomické faktory, tak poslední brzdou posílení koruny by byla (intervence) ČNB.
Upozornění:
Tento článek vytvořila společnost Československá obchodní banka, a.s., Patria Online a.s. nenese odpovědnost za jeho obsah.
Informace
obsažené v tomto dokumentu poskytuje Československá obchodní banka, a.
s. (dále jen „ČSOB“) v dobré víře a na základě pramenů, které považuje
za správné, důvěryhodné a odpovídající skutečnosti. Přesto ani ČSOB ani
žádný z jejích zaměstnanců či zmocněnců nepřebírá žádnou právní
odpovědnost ani záruku vůči klientovi za jakoukoliv informaci, která je
obsažena v tomto dokumentu, a zároveň ČSOB nečiní žádné prohlášení
ohledně přesnosti a úplnosti těchto informací. ČSOB také nepřebírá
jakoukoliv odpovědnost za případnou ztrátu nebo škodu, kterou může
klient utrpět. ČSOB jako aktivní účastník obchodování na finančních
trzích upozorňuje adresáty tohoto dokumentu, že obchoduje s investičními
nástroji, ke kterým se vztahují informace obsažené v tomto dokumentu.
Bez předchozího souhlasu ČSOB nelze tento dokument ani jeho části
kopírovat nebo dále šířit. Tento dokument má pouze informační charakter a
jeho text není právně závazný, nepředstavuje nabídku podle § 1732
zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „občanský zákoník“), ani veřejnou nabídku podle § 1780
občanského zákoníku.
Podmínky užívání www stránek Patria Online a Investiční disclaimer.