Dopad rusko-ukrajinské krize na evropskou ekonomiku zatím není výrazný. Evropská i česká ekonomika sice v druhém kvartále zpomalily svá tempa růstu, ale to není pouze důsledek eskalace konfliktu na východě Ukrajiny. Konflikt na evropskou ekonomiku může dopadat čtyřmi základními kanály. Jednak skrze přímý propad vývozů především do Ruska (částečně také na Ukrajinu). Dále pak nepřímo, skrze nižší investice podniků závislých na ruském odbytu. A v neposlední řadě je tu „nukleární“ hrozba zastavení nebo omezení dodávek důležitých surovin z Ruska.
Reálně zatím na evropskou ekonomiku působí první dva kanály. Nepřímý dopad do investic je zatím relativně malý a v řadě zemí jako například v Česku není vidět prakticky vůbec. Přímé efekty v zahraničním obchodu vidět jsou, ale zatím také nejsou výrazné. Vývozy do Ruska z eurozóny i ze střední Evropy padají meziročně okolo 14 – 15 %, jejich váha ale není výrazná (3 % celkových vývozů Německa a necelá 4 % Česka). V druhém kvartále zahraniční obchod jak v eurozóně, tak v Česku přispěl k HDP negativně. Není to ale jenom důsledek slabších vývozů do Ruska. Trend celkových vývozů ve většině evropských zemí tak v první polovině roku 2014 nebyl ohrožen a zůstává, nehledě na propady ruského trhu, pozitivní. Negativní příspěvky zahraničního obchodu jsou zčásti dány růstem dovozů – ten je poprvé od roku 2009 v eurozóně znatelně rychlejší než vývozy.
V dostupných číslech zatím nevidíme poslední rozjezd sankcí jak ze strany EU, tak Ruska. Podle čísel za srpen a září se tedy dá očekávat další zhoršení vývozů do Ruska, které bude částečně odrážet přímo sankce a částečně horší výkon ruské ekonomiky. Česko je relativně málo zranitelné vůči přímému dopadu sankcí EU – podíl v dotčených odvětvích (zbraně, zboží a technologie dvojího užití, technologie pro ropné odvětví, maso, mléčné výrobky zelenina a ovoce) není v případě Česka vysoký. Ze střední Evropy je relativně nejvíce vůči stávajícím sankcím exponováno Polsko, které do Ruska vyváží velké množství ovoce a zeleniny (víc než 7 %). Česko by nejvíce postihlo rozšíření sankcí na automobilový průmysl a na širší škálu strojírenských výrobků. Maďarsko by bylo nejvíce zasaženo omezeními v oblasti farmaceutického průmyslu.
I vůči dalšímu propadu ruského hospodářství je nejvíce zranitelné Polsko. Při porovnání s Českem je to důsledek vyšší váhy Ruska v celkových exportech. Maďarsko má zase o něco příznivější strukturu vývozů do Ruska – namísto automobilů a strojírenství (cyklická odvětví) převládá farmaceutický průmysl.
Pokud by v roce 2014 spadlo Rusko jen do lehké recese a výkon hospodářství se pohyboval okolo nuly, nečekáme výraznější dopad na české hospodářství. To by mělo v roce 2015 podobně jako letos růst tempem okolo 2,5 %. Pokud bychom uvažovali o extrémním scénáři, ve kterém ruské hospodářství propadne o 8 %, česká ekonomika by podle našich odhadů prošla lehkou recesí (okolo 0,5 %). Taková situace je ale v tuto chvíli málo pravděpodobná.
Celou prezentaci Jana Bureše si můžete přečíst ZDE.