Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Děsivý návrat historie? Rozvojové trhy v čele s Ruskem na prahu obrozené krize

Děsivý návrat historie? Rozvojové trhy v čele s Ruskem na prahu obrozené krize

17.12.2014 7:00
Autor: Jan Šumbera, Patria Research

Psal se rok 1998. Ceny ropy prudce oslabovaly a měny některých rozvojových ekonomik prožívaly doslova volný pád. Venezuela zabřehávala do hlubokých potíží spojených s finanční krizí a Rusko bylo nuceno devalvovat svou měnu uprostřed nevyhnutelného defaultu.

Jsme o 16 let dále a historie se v lecčem opakuje. Rozvojové trhy opět jednou sužují problémy. Avšak kromě podobností, najdeme také celou řadu odlišností.

Podobnosti

Padající ceny ropy

Cena ropy Brent od června klesla o takřka 50 %. Exportérům z Venezuely, Nigérie či Ruska tak výrazně propadly příjmy z dodávek komodity zahraničním partnerům. Jelikož jsou veřejné rozpočty zmíněných zemí v silné závislosti s cenou ropy, její propad výrazně zvýšil riziko možného defaultu. Například swapy úvěrového selhání pro venezuelské dluhopisy dle dat Bloomberg naznačují, že zemi s 97 %-ní pravděpodobností hrozí v následujících pěti letech default. Zcela v klidu pak nemůže zůstat ani Rusko, jehož vládní rozpočet z poloviny plní právě příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Jejich výpadek (v případě apreciace rublu, o kterou usiluje ruská centrální banka, daleko pravděpodobnější) tak může vládní financování ohrozit, což s ohledem na komplikovaný přístup Ruska k zahraničnímu kapitálu (v důsledku sankcí) vytváří nebezpečný mix pro státní rozpočet.

Obdobný příběh pak pamatujeme v letech 1998-1999, kdy tehdejší krizi v Asii či Rusko rozpoutal prudký tlak na depreciaci měny způsobený odtokem zahraničního kapitálu, který doplnil (pozitivní) nákladový šok v podobě poklesu cen ropy o takřka 50 %.

Rozdrcené měny

Index agentury Bloomberg sledující 20 nejvíce obchodovaných měn rozvíjejících se ekonomik klesl včera na nejnižší hodnotu od roku 2003. Vůbec nejhorší propad zaznamenal rubl, který ale doplnilo také oslabování turecké liry na historická minima, či pokles indické rupie na úrovně z roku 1998.

V letech 1997 – 1998 pak obdobným tlakem na měny prošly asijské státy. Thajsko či Malajsie tehdy kapitulovaly na snahy udržet své měny zafixované na určité hodnotě, což například v případě thajského bahtu znamenalo ztrátu poloviny hodnoty během šesti měsíců.

Měnová politika Fedu

Už delší dobu se očekává, že Fed v příštím roce zvýší své úrokové sazby. Mělo by jít o první hike od roku 2006. Hrozba pro rozvíjející se ekonomiky je poté nasnadě – je jím možný nárůst čistých kapitálových odtoků ze země. Podle Světové banky totiž případný růst sazeb Fedu o procento vyvolá pokles přítoků soukromého kapitálu do těchto zemí až o 50 %. Například Rusko tak v letošním a příštím roce dle odhadů přijde o zahraniční kapitál v hodnotě 100 až 125 mld. USD (je třeba zmínit, že důsledkem jsou především uvalené sankce).

Právě Rusko pak podobnou situaci zažilo koncem 90. let minulého století, kdy postupné zvyšování sazeb Fedem rozproudilo asijskou finanční krizi, která v kombinaci s nákladovým šokem v podobě poklesu cen ropy vedla až k devaluaci ruské měny a především defaultu.

Rozdíly

Flexibilní měnové kurzy

Oproti krizi z let 1998 – 1999 velký rozdíl představuje volný pohyblivý kurz. Ten může při oslabení měny vést k podpoře ekonomického růstu skrze relativně levnější exporty.

Devizové rezervy

Devizové rezervy rozvojových ekonomik v mezičase výrazně narostly (podle MMF z 659 mld. USD v roce 1999 na 8,1 bil. USD), což státům umožňuje reagovat na zvýšenou volatitlitu svých měn na finančních trzích. Otázkou je, na kolik je případná reakce vůbec účinná? V případě Ruska jsme totiž již delší dobu svědky „pálení“ devízových rezerv, které je de facto zcela bez efektu.

Dluh

Namísto půjčování v dolarech dávají v posledních letech vlády přednost financování svého chodu skrze dluhové nástroje v domácích měnách. Díky tomu mohou splácet své závazky, aniž by musely ve velké míře využívat svých devízových rezerv. Zahraniční dluh rozvojových zemí tak podle MMF v loňském roce dosáhl 26 % HDP oproti 40 % z roku 1999.

Úrokové sazby

Ačkoliv sazby centrálních bank v rozvojových zemích rostou, jejich hodnoty stále nedosahují úrovní z krizových let minulého tisíciletí. Například Brazílie tak se svou utáhlou politikou při sazbách 11,75 % zůstává ani ne na polovině hodnoty z roku 1998.

Zdroje: Bloomberg


Čtěte více:

Noční šok z Ruska - centrální banka zvyšuje sazby na 17 %! Rubl prudce posiluje
16.12.2014 7:44
Ruská centrální banka vyrazila do protiútoku. Ve snaze zachránit zdeva...
Čínský průmysl klesá poprvé za sedm měsíců
16.12.2014 7:58
Aktivita v čínském zpracovatelského průmyslu v prosinci poprvé za sedm...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data