Po finanční krizi jsme si zvykli zaměřovat se na témata jako monetární politika, fiskální stimulace, nezaměstnanost či finanční regulace. Jde samozřejmě o důležité věci, v budoucnu ale budeme muset věnovat stále více pozornosti dosud zanedbávanému tématu: Ekonomickému vývoji souvisejícímu se změnami v populaci. Ty totiž budou rozhodovat o tom, zda bude nějaký stát dále bohatnout, či zda bude ztrácet na globálním významu.
Patrick Gerland, který pracuje pro OSN, přišel v roce 2014 s významnou informací, které si ale skoro nikdo nevšímal. Podle odhadů jeho týmu se bude globální populace vyvíjet jinak, než jsme se doposud domnívali. Namísto blízkého dosažení vrcholu existuje 80% pravděpodobnost, že počet lidí na Zemi se zvedne ze současných 7,2 miliard na 12,3 miliardy v roce 2100. Jedním z důvodů je to, že pokles porodnosti v Africe neprobíhá tak rychle, jak se dříve předpokládalo.
Regiony, kde by měl být růst populace nejrychlejší, jsou obvykle také nejchudší. Jde zejména o Afriku či jižní Asii. V budoucnu tu tedy bude žít stále více lidí a místní ekonomiky jim nebudou schopny poskytnout vyšší životní standard. Na Západě a ve východní Asii zase nalezneme bohaté společnosti, které ale nebudou mít dost mladých lidí na to, aby dále prosperovaly. Pro mě jako ekonoma je řešení evidentní: Vyspělé země mohou ke svému užitku přijmout mladé Afričany a Asijce a budou z toho těžit obě strany. V praxi ale není ani zdaleka jasné, zda by se touto možností relevantní země vůbec zabývaly. Jsou tu rasové a kulturní překážky i otázka, jak rychle by se přistěhovalci dovedli sžít s novým prostředím.
Vyspělé země, které budou schopny přijmout imigranty bez toho, aby to vyžadovalo vysoké náklady, by měly mít relativně dobrou budoucnost. Země, které zastávají málo flexibilní názory na to, co je národní identita, a mají striktní imigrační politiku, mohou ztrácet vliv a jejich populace se bude zmenšovat. Je jasné, že imigrace je jen jedním z řešení. Pokud se zvýší flexibilita pracovních podmínek a životní náklady nebudou příliš vysoké, rodiny se mohou rozhodnout mít více dětí. Jestliže se ale domníváte, že zmenšující se populace není problém, stačí se podívat na Japonsko. To si vede dobře, ale jeho populace stárne a stále méně pracujících podporuje starší lidi. Bude stále méně zdrojů na rozvoj firem a celé země.
Problémy spojené s populačním vývojem se intenzivně diskutují v zemích jako Francie, Izrael či Singapur. Všechny tyto státy mají veřejnou politiku zaměřenou na zvýšení porodnosti a tímto směrem jich pravděpodobně půjde stále více. Snaha o zvýšení porodnosti a přilákání lidského talentu bude pravděpodobně jedním z hlavních rysů ekonomických politik budoucnosti. Bude to podobné, jako když se dnes velká města ucházejí o fotbalové stadiony či firmy a jejich továrny.
Autorem je Tyler Cowen z George Mason University.
Zdroj: NYTimes