Komentátory ekonomického dění sice v současnosti nejvíce zaměstnávají události v Řecku, jehož nová vláda se (alespoň zatím) neúspěšně snaží se svými věřiteli dohodnout na snížení dluhů a celkovém zmírnění rozpočtových pravidel, ale zajímavé věci se nadále dějí i na trhu s ropou. To konec konců potvrzuje i přetrvávající výrazné kolísání ceny na denní bázi. Vždyť například průměrná denní odchylka ceny (v absolutní hodnotě) dosahuje v únoru prozatím asi 3,4 %, což je nejvíce od března 2009.
Velká volatilita vyplývá zejména z dění v kolébce ropného průmyslu - v USA. Nejprve na konci ledna cenu ropy výrazně začala tlačit vzhůru data o aktivitě tamějších těžařů. Cena ropy se však tento týden vrátila pod 60 USD/barel poté, co trh vyděsila data Amerického petrolejářského institutu (API), jež naznačovala rekordní týdenní nárůst zásob v USA. Oficiální report americké Energetické informační agentury (EIA) sice odhad nepotvrdil (zásoby rostly “jen” o 7,71 miliónu barelů a tento nárůst tak “pouze” patřil mezi asi 4 % největších v historii reportu od roku 1982), ale i tak je patrné, že tzv. “břidlicová revoluce” je i navzdory kratšímu investičnímu cyklu relativně setrvačným jevem. Od loňského června, kdy cena ropy dosahovala cca 110 USD/barel, americká produkce vzrostla asi o 840 tisíc barelů denně (cca 4x denní spotřeba v ČR). Cena ropy mezitím propadla asi o polovinu…
Směrem ke konci letošního roku stále počítáme s tím, že by cena ropy mohla oproti současným úrovním růst. V několika následujících měsících však očekáváme, že přetrvávající nadprodukce a s ní související nárůst zásob budou tlačit cenu ropy dolů. Situaci docela hezky ilustruje právě zmíněné dění v USA. Komerční zásoby ropy jsou na historických maximech a výrazně roste i množství ropy v Cushingu. Zde obchodníci patrně využívají pozitivně skloněné forwardové křivky (NYMEX), která sama o sobě naznačuje, že v USA je ropy stále dostatek. To lze konec konců dokládat i na značně se rozšiřujícím rozpětí mezi cenou ropy Brent a cenou amerického benchmarku WTI. To dosahuje asi 8 USD/barel a je tak nejvýraznější od října loňského roku.
Region
Česká koruna včera vymazala část zisků, které jí přinesly výroky prezidenta Miloše Zemana o jmenování nových členů bankovní rady v příštím roce, kteří by již neexperimentovali s oslabováním koruny. Guvernér Miroslav Singer na Zemanova slova včera reagoval s tím, že ČNB neukončí režim intervencí dříve než ve druhé polovině příštího roku a navíc je připravena posunout cílovou hodnotu koruny, pokud v ekonomice zesílí dlouhodobé deflační tlaky. Naopak polský zlotý a maďarský forint v ziscích pokračovaly a těžily ze zlepšeného sentimentu na trzích podpořeného zápisem z jednání FOMC naznačujícím, že Amerika se zvyšováním sazeb příliš spěchat nebude.
Dnes je regionální kalendář opět prázdný. V centru pozornosti se tak s velkou pravděpodobností ocitne schůzka Eurogroup, která bude projednávat žádost Řecka o prodloužení úvěrového programu. Případný další krach jednání by středoevropské měny jistě nepotěšil.
Dluhopisy
Nehledě na probíhající přestřelku mezi věřiteli a Řeky trhy dluhopisů v eurozóně stále neberou hrozbu Grexitu příliš vážně, neboť rizikové marže u italského, španělského a portugalského vládního dluhu zůstávají utaženy (včera ještě dále poklesly). To samozřejmě neplatí o maržích řeckého dluhu, které však započítávají jen “izolovaný” bankrot této země.
A o něm se bude rozhodovat dnes večer a zřejmě i o víkendu, neboť se sejde skupina Eurogroup, aby řešila řeckou žádost o šestiměsíční prodloužení úvěrového programu. Dá se očekávat poměrně tvrdá konfrontace mezi Řeky a Němci, přičemž na straně věřitelů může tvrdý postoj zaujmout nejen severní křídlo, ale i Španělsko. Pokud k dohodě nedojde, dá se očekávat, že po víkendu budou v Řecku zavedeny kapitálové kontroly a banky, které otevírají až v úterý, omezí výběry vkladů. Pokud by k něčemu takovému došlo, očekávejme v pondělí pokles německých i českých výnosů. V opačném případě půjdou výnosy rychle vzhůru a trhy se soustředí na vystoupení šéfky Fedu Yellenové v kongresu (24.2.).