Hlavní ekonom Willem Buiter se domnívá, že globální ekonomický růst se příští rok nedostane na nijak vysoké hodnoty. Před šesti měsíci odhadoval jeho tempo na 3,3 %, před měsícem na 3 % a nyní jen na 2,9 %. „Globální dezinflační tlaky nezmizí. Pohyby měnových kurzů nebudou mít jiný důsledek než redistribuci těchto tlaků od zemí, jejichž měna oslabuje, k zemím, jejichž měna posiluje. Stále se ale zdá, že ve světové ekonomice přetrvává produkční mezera,“ říká ekonom.
Podle Buitera není ve světové ekonomice stále dostatečná poptávková stimulace, která by „trend dezinflace rozbila“. Tento stimulační deficit trvá i přesto, že se 24 centrálních bank snaží o „odtržení měnového kurzu od dolaru tím, že má expanzivnější monetární politiku“. V tuto chvíli se zdá, že existuje pouze několik málo zemí, kde by produkční mezera byla pozitivní. Problém pro růst globální ekonomiky představuje zejména zpomalující tempo růstu rozvíjejících se zemí. Tento proces se týká téměř všech těchto ekonomik. U Číny se podle ekonoma dá navíc čekat další snižování očekávaného růstu.
„Pohybujeme se ve světě, kterému by prospěla další poptávková stimulace. Ta pravděpodobně nepřijde z USA, částečně ji dostáváme z eurozóny, ale jen v omezeném objemu. Může se sice zdát, že 1,1 bilionu eur je velká částka na růst rozvahy centrální banky, ale jde jen o vyvážení poklesu této rozvahy, ke kterému už došlo dříve. Japonsko se snaží, ale rozhodující je, že Fed přestal se zvyšováním likvidity. Tento krok více než vyváží snahu evropské a japonské centrální banky,“ píše ve své poslední analýze Buiter. Své tvrzení opírá o názor, že americké kvantitativní uvolňování je nejefektivnější vlivem pozice, jakou má dolar ve světové ekonomice.
„Dolar je jedinou světovou rezervní měnou, která si toto označení skutečně zaslouží. Euro je stále na jednotce intenzivní péče, o libru se nikdo nestará a pro renminbi ještě nenastal čas. Spojené státy jsou sice ekonomicky za svým vrcholem, dolar ale stále drží pozici, která je historicky výjimečně silná. A to jsme na konci zvyšování nabídky dolarové likvidity,“ poukazuje ekonom. A dodává, že ve světové ekonomice je nyní patrná velmi neobvyklá kombinace nízkého růstu a neochoty smysluplně oceňovat riziko. Největší obavy ale v Buiterovi vzbuzují nízké investice v americké ekonomice. V jejich důsledku si bude Fed „sedět na rukou“ minimálně do prosince. Platit to bude zejména v případě, že růst je tažen hlavně nižšími cenami ropy.
Zdroj: Izabella Kaminska, FTAlphaville