Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Project Syndicate: Jak dnes reformovat MMF

Project Syndicate: Jak dnes reformovat MMF

16.04.2015 13:00

Od okamžiku, kdy drtivá většina členů Mezinárodního měnového fondu odsouhlasila balík reforem, které by zdvojnásobily zdroje této organizace a přeorganizovaly její řídící strukturu ve prospěch rozvojových zemí, uplynuly více než čtyři roky. Schválení reforem však vyžaduje souhlas členských zemí MMF, a ačkoliv byly Spojené státy mezi těmi, kdo hlasovali pro toto opatření, prezident Barack Obama pro něj nedokázal zajistit souhlas Kongresu. Nastal čas, abychom uvažovali o alternativních metodách, jak posunout reformy kupředu.

Zdržení kvůli USA představuje pro MMF obrovský neúspěch. Stojí v cestě restrukturalizaci jeho rozhodovacího procesu, která by lépe odrážela rostoucí význam a dynamiku rozvojových zemí. Když navíc reformy uvízly na mrtvém bodě, je MMF nucen spoléhat se převážně na půjčky od svých členů, nikoliv na trvalé zdroje, po nichž nová opatření volala. Tyto půjčky, které byly původně zamýšlené jako dočasné překlenutí, než reformy vstoupí v platnost, je nutné každých šest měsíců potvrzovat.

Podle našeho názoru by nejlepší cestou vpřed bylo oddělení té části reforem, která vyžaduje ratifikaci americkým Kongresem, od zbytku balíku. Pouze jeden důležitý bod – rozhodnutí změnit Výkonný sbor na plně volený orgán – totiž vyžaduje úpravu Článků dohody, a tím i souhlas amerického Kongresu.

Dalším významným bodem reformního balíku je zvýšení a nové vyvážení kvót, které stanovují hlasovací sílu a finanční závazek každé země. Tato změna by zdvojnásobila zdroje MMF a poskytla větší hlasovací sílu rozvojovým státům. Kongres by stále musel toto opatření ratifikovat, aby se mohla zvýšit kvóta pro USA, avšak jeho souhlas by nebyl nutný k tomu, aby reformní balík začal platit pro jiné země.

Spojitost mezi oběma částmi reforem nebyla nikdy nutná; jednotlivá opatření jsou na sobě nezávislá, vyžadují odlišné schvalovací procesy a lze je realizovat odděleně. Odstranění vazby mezi nimi by vyžadovalo jen podporu americké administrativy, nikoliv ratifikaci americkým Kongresem.

Zmíněné oddělení by se dalo provést docela hladce. Prostá většina Výkonného sboru MMF by ho doporučila Sboru guvernérů, v němž by rezoluce rozdělující balík reforem na dvě části vyžadovala 85% hlasů. V roce 2010 přitom reformní balík prošel více než 95 procenty hlasů.

Změny kvót by pak mohly rychle vstoupit v platnost. Kvóty pro každou členskou zemi už byly odsouhlaseny, takže by nebylo nutné vést další složitá a časově náročná jednání. Zemím, které jsou ochotné a schopné zaplatit zvýšení kvót, by se to umožnilo, což by navýšilo zdroje MMF a podpořilo relativní hlasovací sílu dotyčných členů.

Klíčovou překážkou tohoto návrhu je nutnost kongresového souhlasu se zvýšením americké kvóty. Otevírá se tím možnost, že hlasovací síla USA by mohla dočasně klesnout pod patnáctiprocentní práh potřebný k vetování rozhodnutí, která vyžadují podporu 85% hlasů členských zemí MMF.

Aby si Sbor guvernérů zajistil podporu USA, mohl by se zavázat, že nebude uvažovat o jakémkoliv předběžném rozhodnutí vyžadujícím pětaosmdesátiprocentní podporu bez amerického souhlasu. Tato záruka by se dala začlenit do rezoluce rozdělující reformní balík na dvě části. Zůstala by v platnosti až do doby, kdy by USA byly připravené zvýšit svou kvótu a vrátit svůj hlasovací podíl na dřívější úroveň. Výkonný sbor by mohl schválit analogický závazek a požádat generální ředitelku MMF, aby nepředkládala žádné předběžné rozhodnutí vyžadující souhlas pětaosmdesátiprocentní většiny, aniž pro něj nejprve získá podporu USA.

Americká administrativa by mohla čelit kritice Kongresu za to, že akceptovala opatření, které dočasně sníží hlasovací podíl země, a že se spoléhá na politickou dohodu, aby si udržela právo veta. Tato dohoda by však zároveň mohla fungovat jako pobídka ke schválení reforem. Moc obnovit formální právo veta pro USA by pak spočívala výhradně v rukou Kongresu – takže by bylo nepravděpodobné, že uplynou další čtyři roky, než se tato otázka konečně vyřeší.

Autory článku jsou Paulo Nogueira Batista, Jr. výkonný ředitel MMF. Hector R. Torres bývalý alternující výkonný ředitel MMF.

Copyright: Project Syndicate, 2015.
www.project-syndicate.org


Čtěte více:

Výsledky Netflix 1Q15 - silný růst počtu uživatelů o 4,90 mil.; firma vyhlíží stock-split
16.04.2015 10:38
Včera večer jsme se dozvěděli zase něco málo dalšího o výkonu SVOD (Se...
Data a zprávy z Fedu rozkývaly dolar, Řecko stále blíž bankrotu
16.04.2015 10:40
Dolar byl přes noc docela volatilní, k čemuž přispěly jednak dozvuky a...
Globální růst začíná budit obavy
16.04.2015 11:00
Minulý měsíc aktuální ekonomická data ukazovala, že aktivita ve světov...

Váš názor
  • Hotová
    16.04.2015 14:05

    cirkusová variace. USA se zkrátka nechce za žádných okolností vzdát svých privilegií a tedy schopnosti mít MMF pod kontrolou. Z jakých důvodů ? Myslím, že každému člověku, který není slepý, je to jasné, že je to jedna z pák jak si zachovat světovou dominanci a možnosti trestat ty, kteří jakkoli netleskají USA politice ve světě. Díky Bohu již MMF roste konkurence a pomalu zajde na úbytě. Jen mě štve, že ČR, tím, že je strčená v USA zadku, nemůže vidět, jaké změny ve světě mezinárodních financí jsou přede dveřmi a vzpamatuje se, až bude pozdě.
    €-&-€
Aktuální komentáře
31.05.2025
10:05Víkendář: Cla a nedoceněné přínosy evropské měnové unie
30.05.2025
17:12Která země má nejvíce (čistých) zahraničních aktiv? A jak to souvisí s globálními (ne)rovnováhami?
17:02Trumpova celní politika opět zvedá volatilitu na akciovém trhu  
15:37Lee věří v další růst akcií, pozitivní je i Siegel
14:57ČNB: Český růst byl podpořen investicemi a exportem, výhled zhoršují cla
14:15Čeká nás akciový výprodej? Penzijní fondy se chystají vyvážit portfolia
14:01Trumpovy celní vrtochy už spálily firmám přes 34 miliard dolarů, spočetla agentura Reuters
12:22Perly týdne: TACO, umění vyjednávat a chvíle pro euro
11:54Philip Morris ČR vyplatí za loňský rok dividendu 1220 korun na akcii, stejnou jako loni
10:59Jan Bureš: HDP revidován vzhůru, rok 2025 již bude silný…
10:33Trumpova cla opět platí. A budou platit i zítra? Trhy na zprávy reagují tlumeně  
10:21Zpřesněný odhad HDP za první kvartál ukázal nejrychlejší růst ekonomiky za téměř 3 roky
9:09Rozbřesk: Trumpova cla: platí, neplatí a znovu platí
8:47Bessent: Obchodní rozhovory USA s Čínou váznou, měli by se zapojit prezidenti
8:46Odvolací soud obnovil Trumpova cla
8:44Ministerstvo financí navrhuje zrušit daňový strop 40 milionů, Trumpova cla znovu na scéně a futures jsou smíšené  
6:15Slavný index S&P 500 letos nestíhá. Má smysl začít kupovat akcie mimo USA?
29.05.2025
22:00Nvidia po výsledcích táhla trhy vzhůru  
18:23Nový inflačně - monetární režim a finanční síla obchodovaných firem
17:15Cena stříbra loni stoupla o 21 procent a v průměru rostla nejvíc za 13 let

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data