Globální sázka na deflaci se mění v pohromu. V Německu se desetileté vládní dluhopisy dostaly nad 1 %, divoké změny probíhají i na dalších trzích. Vše začíná připomínat vývoj, který nastal v polovině roku 2013, kdy Fed poprvé varoval, že kvantitativní uvolňování nebude trvat věčně. Epicentrem současných změn je eurozóna, kde se krutě nevyplácí sázka na QE. Vedle výnosů německých dluhopisů rostou i výnosy ve Francii, Itálii a Španělsku. Podobné drama se rozvíjí i ve Spojených státech.
Propad dluhopisových trhů už byl na spadnutí několik měsíců. Růst peněžních agregátů se pohyboval nad očekáváními od počátku letošního roku. Vytvořil past na malou armádu hedge fondů a jiných spekulantů, kteří chtěli vyždímat poslední kapku z dávno vyčerpaných deflačních sázek. Gabriel Stein z Oxford Economics ale poukazuje na to, že agregát M1 v eurozóně rostl během posledních šesti měsíců o 16,2 % (v anualizovaném vyjádření). Není třeba být odborníkem na monetarismus, aby bylo jasné, že jde o jasnou anomálii. Širší agregát M3 rostl o 8,4 %, což je tempo, kterého po roce 2008 ještě nebylo dosaženo.
Ekonomičtí historikové se jednou budou ptát, jak je možné, že se v eurozóně obchodovaly dluhopisy v hodnotě 2 bilionů dolarů s negativními výnosy v době, kdy reflační kladivo už padalo s drtivou silou. Stein říká, že se hrálo o to, kdo bude ještě větším hlupákem. Tedy o to, kdo koupí dluhopisy za ještě vyšší cenu. V USA roste agregát M3 tempem 8 %, což je zhruba v souladu s poválečným průměrem. Obavy, které panovaly na počátku letošního roku, opadly. Ekonomika ustála silný dolar, v květnu vytvořila 280 000 nových pracovních míst. Strážci dluhopisových trhů, kteří mají mít šestý smysl ohledně inflace, ale vývoj peněžních agregátů na obou stranách Atlantiku z nějakého důvodu nevnímali.
Je jasné, že na dluhopisovém trhu byla bublina, která nyní s velkým rámusem praská. Fondy se domnívaly, že díky ECB nečelí žádnému riziku. Počítaly s klesající nabídkou dluhopisů, namísto toho ale nyní vidí, že QE vede k reflaci a tento efekt převáží nízkou nabídku dluhopisů na trhu. Mario Draghi dosáhl svého a alespoň prozatím porazil deflaci. Po šesti letech fiskálních problémů, monetární kontrakce a ekonomické deprese se evropská ekonomika vrací zpět do života.
Na globální ekonomiku bude mít vliv hlavně to, jak se zachová Fed. Americká ekonomika je možná dost silná na to, aby utahování ustála. U jiných to tak jasné není. Riziko spočívá v tom, že vyšší sazby v USA vyvolají problémy se splácením dluhů v jiných částech světové ekonomiky a nakonec by ji mohly poslat zpět do deflace. Bill Dudley z New York Fed uvedl před šesti týdny pro Bloomberg, že Fed bere důsledky své politiky velmi vážně. Dodal ale, že může dojít i k rychlému utažení politiky podobnému tomu, co nastalo v polovině devadesátých let. Tehdy byly trhy silně zaskočeny, rozjela se krize ve východní Asii a Rusko nebylo schopno splácet své dluhy. Současný vývoj na dluhopisových trzích ukazuje, že nebude lehké otočit směr po šesti letech nulových sazeb a centrální banky nesmějí udělat žádnou chybu.
Autorem je Ambrose Evans-Pritchard.
Zdroj: The Telegraph