Aktualizováno Míra inflace v eurozóně se v dubnu dostala ze záporu na nulu a v květnu poprvé po pěti měsících stoupá do kladných hodnot. Už předběžné výsledky ukázaly tento vývoj a dnešní revize ho potvrzuje. Meziročně spotřebitelské ceny stouply o 0,3 procenta po dubnové stagnaci. Bez revize zůstala také jádrová inflace na úrovni 0,9 procenta. Pro finanční trhy jde o neutrální zprávu.
Ke zvýšení inflace v květnu přispěly všechny hlavní položky. Růst cen potravin zrychlil na 1,2 procenta. Ceny energií sice meziročně klesly o 4,8 procenta, ale to je menší pokles než v dubnu, čímž i tato položka dynamiku indexu o něco zvýšila. V rámci jádrového indexu pak sledujeme mírné zrychlení u cen průmyslového zboží na 0,2 procenta a rychleji rostoucí ceny služeb o 1,3 procenta.
Některé země se stále nevymanily z deflace. Jde především o Řecko a Kypr, ale mírnější pokles cen vykazují také Slovinsko, Slovinsko a Španělsko. Naopak slušné zrychlení inflace sledujeme v Německu a Nizozemsku a mírnější růst cen zaznamenaly také Francie s Itálií.
Meziroční změny zvýraznil efekt srovnávací báze, neboť loni v květnu ceny v eurozóně klesaly. Na druhou stranu ale posun spotřebitelských cen vzhůru sledujeme i na meziměsíčních údajích. V úhrnu ceny oproti dubnu stouply o 0,2 procenta, jádrová složka pak o 0,1 procenta.
Inflace našla dno a začala se posouvat postupně vzhůru. Krom cen energií a potravin dochází k důležitému posunu také u jádrového indexu při vyšších inflačních očekáváních. To je vývoj, který dává základ k budoucímu zrychlování cen. Dnešní revize nic nemění na tom, že ECB může být s takovým vývojem spokojena, neboť je v souladu s jejím předpokladem. Čísla tedy směřování měnové politiky nezmění.
