Zažil jsem rozpad Sovětského svazu a je mi proto líto Řeků. Ti totiž mohou směřovat k něčemu podobnému, co jsme tehdy museli prožívat my. Žádné dvě země v hlubokých problémech nejsou stejné. Sovětská a řecká ekonomika také nekolabují z úplně stejných důvodů. Ale v obou případech nalezneme levicovou vládu, která není schopna platit sociální dávky, financovat infrastrukturu a zajistit vnější zdroje. Sovětský svaz neměl před svým kolapsem podobně jako nyní Řecko přístup na globální trhy. Snažil se to vyřešit tištěním peněz, které mělo zabránit propadu životního standardu. Nominální příjmy skutečně vzrostly a dělo se tak v době, kdy probíhaly pokusy o regulaci cen. Základní potraviny byly vydávány na lístky, vedle toho existoval černý trh, na kterém se obchodovalo v dolarech. Oficiální kurz byl 1,75 rublu za dolar, na černém trhu ale dosahoval 30 rublů za dolar.
Mírnější verze tohoto scénáře je možná i v Řecku. Tato země nebude mít dost eur a pravděpodobně začne vládním zaměstnancům vyplácet mzdy v jiné měně, jejíž kurz se rychle propadne pod její nominální hodnotu. Syriza by se pravděpodobně pokusila o regulaci cen základních potravin, okamžitě by se ale objevil černý trh. Mohli bychom tvrdit, že Řecko je na rozdíl od Sovětského svazu otevřenou ekonomikou, ale to už není tak úplně pravda. Lidé si mohou z bankomatů vybírat jen 60 eur denně a nemohou platit za internetové služby v zahraničí. Až začnou dostávat potravinové lístky nebo alternativní měnu, budou na tom Řekové dost podobně jako lidé v Sovětském svazu.
Pokud řecká vláda nezavede cenové stropy, Řecko si projde šokovou terapií podobnou vývoji v Sovětském svazu v roce 1992. Jeho vláda tehdy uvolnila ceny, což byl odvážný krok, ale levicové vlády jej doprovodily dalším tištěním peněz. Inflace tak dosáhla 2 600 %. Produkt klesl o 19 % a počet sebevražd se zvýšil o 17 %. Továrny si mezi sebou vyměňovaly zboží, protože peníze ztrácely hodnotu příliš rychle. Důchodci dostávali své penze víceméně pravidelně, moc si toho za ně ale koupit nemohli. Začali tak žebrat.
Zdravotnické služby byly v tehdejším Sovětském svazu stále zdarma, jen málo lidí si ale mohlo dovolit léky. Rychle rostla zločinnost, mzdy byly placeny v hotovosti, placením daní se nikdo neobtěžoval. Řecké utrpení by takových rozměrů nedosáhlo. Pokud budou do země dál přicházet turisté, země bude mít přístup k zahraniční měně a řecká vláda se může vyvarovat chyb, které učinila ta sovětská. Obávám se však, že neodolá pokušení, protože už na ni nebude dohlížet MMF a fiskální utahování má v Řecku jen málo zastánců.
Autorem je Leonid Bershidsky.
Zdroj: Bloomberg