Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Nová fronta mezi Východem a Západem

Víkendář: Nová fronta mezi Východem a Západem

12.07.2015 8:00
Autor: Redakce, Patria.cz

Juozas Olekas je litevským ministrem obrany. Jeho rodiče trpěli vzpomínkami na to, jak je Stalin deportoval na Sibiř. Historie jeho rodiny tvořila i jeho identitu a dnes hovoří o tom, že Rusko je reálnou hrozbou. Tato země podle Olekase rozumí pouze jazyku síly a „pokud nedojde k razantní konfrontaci, její agresivita jen vzroste“. Je to patrné i z toho, že před sedmi lety Rusko zaútočilo na Gruzii a Západ proti tomu nijak výrazně neprotestoval. Nyní se to samé děje na Ukrajině a podle ministra mohou být další na řadě právě baltské země.

„Současná krize konečně probudila EU a našim varováním se konečně dostalo sluchu,“ říká ministr. NATO provádí vojenská cvičení a Spojené státy oznámily, že do Polska a baltských zemí umístí těžké zbraně včetně 250 tanků. Oznámení přišlo poté, co Rusko informovalo, že hodlá posílit svůj jaderný arzenál o minimálně 40 balistických střel. Řada Litevců, Lotyšů i Estonců vnímá své země jako novou frontu mezi Východem a Západem. Olekas nedávno obnovil povinnou vojenskou službu a v celém Pobaltí jsou patrné obavy ze zachování svobody a nezávislosti.

Baltské země byly součástí Sovětského svazu, nyní jsou členy EU a z politického hlediska se nachází mezi dvěma rozdílnými světy. Velká část jejich populace má ruské kořeny. V Litvě to je pouze 6 % populace, ale v Estonsku celá jedna čtvrtina a v Lotyšsku dokonce 27 %. Tato část populace žije většinou ve městech, je věrná své zemi, ale má svou vlastní identitu. Pro tyto země není postoj EU k Rusku pouze geopolitickou otázkou. Dotýká se přímo jejich domovů. Zároveň v těchto státech probíhá intenzivní hledání způsobu, jak se postavit k minoritám.

V lotyšském hlavním městě Rize má ruské předky celá jedna polovina a i zde stejně jako ve zbylých dvou zemích funguje politická strana, která reprezentuje zájmy Rusů. Vede ji nejúspěšnější politik s ruskými kořeny na Baltu Nils Usakovs. Jeho strana Harmonie je podporována zejména částí populace s ruskými kořeny. Nicméně Usakovs, který je nyní primátorem Rigy, tvrdí, že „jsou věrni Lotyšsku, NATO a Evropské unii“. Usakovs je prototypem integrovaného Rusa. Podporuje demokracii, má proevropské názory a nemá pochopení pro ruské nacionalistické postoje. Jeho strana stojí na sociálně demokratických principech a těžila z toho, že levicovější voliči v minulých letech volili pouze Rusy.

Po první světové válce bojovaly baltské země za svou nezávislost na bolševicích, ale v roce 1939 se Hitler a Stalin dohodli na tom, že spadnou pod sféru vlivu Sovětského svazu. Na rozdíl od Polska do nich ale nevtrhla Rudá armáda. Sověti zde pouze vybudovali vojenské základny a svůj vliv z nich šířili podobným způsobem, jako to nyní činí Rusko na Krymu. Nakonec ale byly z těchto třech zemí deportovány tisíce lidí, tisíce jich byly zabity. Litva, Lotyšsko a Estonsko nebyly schopny získat nezávislost až do roku 1990. Pak se staly členy EU a pro většinu lidí na Baltu to znamenalo definitivní návrat k Západu.

Asi 14 % lotyšské populace dnes tvoří Rusové, kteří se nestali lotyšskými občany. V Estonsku tvoří asi 6 % populace. Mohou v dané zemi žít, ale nemají volební práva a nemohou ve volbách kandidovat. Na první pohled není patrné žádné rozdělení společnosti, třetina sňatků v těchto dvou zemích je smíšená. V některých oblastech ale Rusové a zbytek společnosti žijí odděleně. Ti první sledují zprávy z Ruska, které jsou plné propagandy. Zbytek společnosti sleduje národní programy. Lidé jako Usakovs ale ukazují, že ruská propaganda není dost silná, aby vyvážila život v zemi, která ctí vládu práva a je členem EU. Když například Rusko zabralo Krym, Usakovs řekl, že celistvost Ukrajiny je nezpochybnitelná.

Baltské ekonomiky nyní nepoškozují ani tak sankce uplatňované proti Rusku, jako prudké oslabení rublu. Rusové si totiž už v řadě případů nemohou dovolit dovolenou či nákupy na Baltu. Přicházejí už jen extrémně bohatí Rusové a Lotyšsko se dokonce stává útočištěm pro ty, kteří se již v Putinově říši necítí doma. Ještě nedávno platilo, že když cizinec v zemi investoval více než 70 000 eur, dostal pětileté povolení k pobytu. Nyní byla tato hranice zvýšena na 250 000 eur, ale počet povolení i přesto roste.

Autorem je Jan Puhl.

Zdroj: Der Spiegel


Čtěte více:

Po 5 000 letech jsme v cíli
10.07.2015 16:15
Zřejmě dlouhá řada investorů a ekonomů má poměrně jasno: Krátkodobé i ...
Víkendář: Budoucnost patří solární energii
11.07.2015 8:00
Je jasné, že predikce týkající se velmi vzdálené budoucnosti nelze brá...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
22.04.2019
22:04Sváteční aktivita na Wall Street
20:46„Temná“ zákoutí monetární politiky – tištění peněz a hypersupermegainflace
12:13Monopol některých technologických gigantů společnosti spíše prospívá, než aby škodil
8:16Nízké valuace finančního sektoru – příležitost nebo hodnotová past?
21.04.2019
16:23Shiller: Co by druhé Trumpovo vítězství přineslo akciím
8:49Víkendář: Spojené státy propadají nebezpečným falešným nadějím
20.04.2019
16:20Jak osvobodit alžírskou ekonomiku
8:42Víkendář: Nová slovenská prezidentka je „skutečnou populistkou“ a to je dobře
19.04.2019
15:42Nakonec možná budeme řešit, zda je monetární politika dost zelená
8:11Fed se intenzivně připravuje na další útlum, ECB je pozadu
18.04.2019
22:04Americké akcie takřka na historickém maximu
17:56Ministr spravedlnosti Kněžínek oznámil odchod, střídá ho Benešová
17:33Tohle je dobrá dlouhodobá investice...
17:27Solidní americké tržby podpořily dolar, euro potopily indexy aktivity
17:27Summary: Pokles příjmů Morgan Stanley a lepší výhled Schlumbergeru
16:32Jakub Brukner: Jak poznat, zda je akcie levná nebo drahá
15:31Státní dluh ve čtvrtletí stoupl o 109,6 miliardy 1,732 bilionu Kč
14:50Perly týdne: Těžce předražený Uber, optimističtí američtí milionáři a u nás bez diskuse o jádru
13:28WindEurope: Investice do větrné energie přesáhnou v Evropě v roce 2021 100 miliard eur
13:26AVAST: Očekáváme směr k dalším úspěchům (komentář analytika)  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data