Řecko je už jen krok od nového balíku finanční pomoci, který mu má zajistit tříleté financování a možná i návrat na finanční trhy. Jde už o třetí kolo velkorysých půjček, jež mají této zemi pomoci vyhnout se faktickému bankrotu a zajistit mu i zdroje pro rekapitalizaci bankovního sektoru postiženého ztrátou likvidity i extrémním zatížením nesplácenými půjčkami. Poté, co tento třetí balíček schválili Řekové i většina věřitelů, se dnes pozornost upírá na Německo. Je velmi pravděpodobné, že i tam bude pomoc Řecku schválena, i když hlavní podmínka, kterou Německo podmiňuje souhlas – konkrétně účast MMF – příliš vyjasněná není. MMF totiž požaduje restrukturalizaci stávajícího dluhu s cílem dosažení jeho udržitelnosti. Tím vzniká kruh, z něhož lze nalézt řešení v podobě umazání dluhu (pro Německo zatím nepřijatelné), odkladu splátek nebo snížení úroků. Bez toho bude tento dluh narůstat možná až na dvojnásobek celého řeckého HDP. Je-li snahou největších hráčů Řecko v eurozóně udržet, restrukturalizace bude muset dříve nebo později nastat. I proto je pravděpodobné, že Německo třetí balík pomoci schválí. Zvlášť, když už zítra musí Řecko poslat do ECB přes 3 mld. EUR.
Schválení pomoci však vůbec neznamená, že řecký problém bude zcela vyřešený. Tato země bude muset realizovat řadu domácích úkolů, které už dávno měly být splněny. Je ovšem otázkou, kdo bude tyto úkoly ve skutečnosti realizovat. „Rebelie“ v hlavní vládní straně nahrává spekulacím o hlasování o důvěře vládě nebo o předčasných volbách už letos na podzim. Ani jedna varianta přitom příliš stability nedodá, takže se brzy znovu můžeme dočkat růstu diskusí o budoucnosti této země v rámci eurozóny. Naštěstí jak se zdá, Řecko už zdaleka není v centru pozornosti finančních trhů a tak zřejmě nemá ani potenciál vyvolávat dříve obávanou nákazu do dalších zemí na periférii. Ostatně to už se ukázalo při nedávném referendu o nepřijetí podmínek pomoci. Jedno je však v tuto chvíli nepochybně jisté, řecký dluh a úvahy o Grexitu se budou opakovaně vracet jako bumerang nejméně každé tři měsíce ještě dalších mnoho let.
Forex
Česká měna zůstala i v úterý pevně u hranice 27,02 EUR/CZK, od níž se jen symbolicky v řádu několika málo haléřů během obchodování na chvíli odchýlila. Skoro to vypadá, jako by na této úrovni číhala ČNB, která deklarovala, že chce udržet kurz koruny v blízkosti hranice 27,00 minimálně do druhé poloviny příštího roku. O síle, jíž vládne ČNB nad trhem, napoví srpnový vývoj devizových rezerv a zvláště pak statistika devizových obchodů (zatím ještě za červenec), kterou centrální banka ovšem uvolní až druhý týden v září. Příliš volatilní nebyly v úterý ani zlotý s forintem a obě měny skončily vůči euru na kurzech, na kterých v podstatě svůj den začínaly.
Dolar si během včerejšího dne připsal vůči euru alespoň čtyři desetiny procenta, když se pozvolna sunul do blízkosti hranice 1,10 EUR/USD. K ziskům mu dopomohla výborná data z realitního sektoru (osmiletá maxima v počtu nově stavěných domů) podporující očekávání vyšších sazeb už na zářijovém zasedání FOMC. Noční obchodování následně dolar o část zisků opět připravilo.
Dluhopisové trhy berou možnost zvýšení sazeb stále více vážně, jak už naznačil včerejší posun výnosů nahoru. Kromě dat (včetně dnešní jádrové inflace) by o pravděpodobnosti tohoto kroku mohl něco více napovědět zápis z minulého sezení, který bude k dispozici dnes večer. V Evropě se pozornost bude upírat na hlasování o záchranném balíku pro Řecko. Tentokrát je na řadě Bundestag, kde by ovšem nemělo dojít k žádnému velkému překvapení, což bude nepochybně příjemná - leč krátkodobá - zpráva pro euro.