Obavy o zpomalování čínského hospodářství v minulých týdnech rozpoutaly prodejní orgie napříč globálními trhy. Nedařilo se akciím, padaly komodity a výplach se nevyhnul ani měnám.
Mimořádně volatilní cena ropy (Brent i WTI) doslova otřásla ruským rublem, který minulý týden oslabil proti dolaru až k úrovni 72 USDRUB, kde se nacházel naposledy během měnové krize z přelomu roku (zlevňující ceny surovin neprospívají ani ostatním komoditním měnám, jako je např. novozélandský, nebo kanadský dolar).
Existují však i výjimky – měny, které dokázaly z tržního zemětřesení vyjít se slušnými zisky. Graf níže ukazuje výkonnost hlavních světových měn proti americkému dolaru za poslední měsíc a odhaluje vítěze mezi měnami, které dokázaly odolat prodejnímu tlaku.
První příčky obsadil japonský jen, euro, dánská a švédská koruna, což jsou všechno země s přebytky na běžném účtu platební bilance. Solidní fundament z oblasti zahraničního obchodu zvýšil (v době volného pádu akcií v USA i Evropě) atraktivitu výše jmenovaných měn a pomohl z nich vytvořit „bezpečný přístav“.
V devadesátých letech patřila statistika zahraničního obchodu ke klíčovým determinantům pohybu směnných kurzů, avšak éra superlevných peněz (programy QE v USA, Evropě, Japonsku) data o exportní výkonnosti poněkud zastínila. V době krize a zvýšené averze k riziku se však ukázalo, že měny s přebytky na běžném účtu si vedly v porovnání s ostatními měnami o poznání lépe (faktorů, které (spolu)rozhodují o vývoji měnových kurzů je samozřejmě více, však právě přebytková obchodní bilance je společným jmenovatelem všech čtyř měn, které prošly tržními otřesy nejvíce posilněny).
Zdroj: Bloombeg