Čína v zájmu získání statusu rezervní měny pro svůj jüan u Mezinárodního měnového fondu otevře domácí devízový trh zámořským centrálním bankám. Cílem zpřístupnění devízového trhu je usnadnění držby aktiv denominovaných v renminbi pro ostatní národy. Systém přeshraničních plateb by měl být zprovozněn koncem tohoto roku.
Podle premiéra Li, který rozhodnutí o uvolnění kontrol oznámil během dnešního projevu na setkání Světového ekonomického fóra v čínském Dalianu, Čína bude držet kurz jüanu stabilní na rozumné rovnovážné úrovni. Poté, co Čína překvapivou devalvací jüanu zahýbala 11. srpna se světovými trhy, premiér dále uvedl, že Čína nechce vyvolávat měnovou válku. Zámořské orgány měnové politiky již dříve získaly přístup na čínský mezibankovní dluhopisový trh.
Účast zahraničních centrálních bank na čínském trhu by měla pomoci měnovému kurzu jüanu k jeho celosvětovému uznání. Centrální banky tak budou moci na čínský devízový trh vstupovat přímo a získají tak více flexibility a kontroly nad náklady oproti současnému stavu, kdy banky musejí obchody provádět přes místní čínské banky. Z pohledu analytiků se tak jedná o pozitivní krok k internacionalizaci čínského renminbi.
Toto rozhodnutí však jüan může opět přiblížit vytouženému cíli, kterým je jeho připojení k dolaru, euru, libře a jenu v koši rezervních měn Zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu. Klíčovým znakem, který rozhoduje, zda měna splňuje požadavky pro zařazení do koše rezervních měn je její podíl na oficiálních rezervách a jüan se v loňském roce podle MMF umístil sedmý a to za čtyřmi současnými členskými měnami v koši a australským a kanadským dolarem. Ve srovnání s americkým dolarem, jehož podíl činil 63,7 procenta, se jeví 1,1procentní podíl čínské měny na oficiálních rezervách jako zanedbatelný.
Více než 60 globálních centrálních bank a suverénních majetkových fondů podle investovalo do aktiv denominovaných v čínské měně s kombinovaným držením v rozmezí 70 a 120 miliard dolarů. Podle čínského premiéra je po zpřístupnění mezibankovního dluhopisového trhu mezibankovní devízový trh jen dalším krokem a přeshraniční platební systém v čínské měně, který rozvoj trhu s renminbi umožní, by měl být funkční do konce roku.
První fáze Čínského systému pro mezinárodní platby bude podle informací Čínské centrální banky spuštěna v Šanghaji a bude zpracovávat transakce pro Asii, Oceánii a Evropu. Tento platební systém umožní přeshraniční vypořádání obchodů, přímé investice a další transakce v renminbi.
Vývoj kurzu CNYUSD od poloviny letošního července.
Čínská měna v srpnu oslabila o 2,6 procenta, což bylo zdaleka nejvíce za poslední dvě desetiletí poté, co Čínská centrální banka měnu devalvovala a oznámila, že přijme více tržně orientovanou metodologii pro stanovování denního referenčního kurzu. Dnes se jüan v Šanghaji obchodoval se ztrátou zhruba 0,1 procenta na 6,3850 za dolar a řeč Čínského premiéra Li se na jeho kurzu příliš nepodepsala. Juan obchodovaný v Hongkongu oslabil o 0,03 procenta. Juan tak učinil krok k internacionalizaci, ale rozdíl mezi kurzem na čínské pevnině a v Hongkongu se zlepší pouze, pokud se od základů zlepší čínská ekonomika. Uvolnění devízového trhu podle analytiků navíc nemusí v krátkodobém horizontu vyústit ve významný přiliv prostředků do čínské ekonomik, je totiž otázkou zda zahraniční centrální banky budou ochotné investovat ve velkém v době, kdy očekávání další depreciace jsou stále silná a volatilita zůstává na vysokých úrovních.
Zdroj: BBG