Dynamika japonské ekonomiky byla během tzv. ztracených dekád charakteristická dlouhodobým procesem oddlužení soukromého sektoru, které nebylo doprovázeno agresivním monetárním či fiskálním uvolněním. Negativní impuls přicházející z úvěrového trhu tak nikdy nepominul a domácí poptávka zůstávala pod dlouhodobým tlakem. Produkční mezera se držela na vysokých úrovních a to samé platilo o reálných sazbách.
V Evropě je nyní vývoj rozdílný. Deflátor se drží nad 1 %, zatímco v Japonsku se soustavně pohyboval pod nulou. Evropská nezaměstnanost se snižuje (i když z vysokých úrovní), v Japonsku se dlouhodobě zvyšovala. V Evropě dochází k obratu díky pokročilejšímu procesu oddlužení soukromého sektoru, agresivní monetární politice, slabšímu měnovému kurzu a fiskální politice. Ta se totiž posunula z počátečního prudkého utažení do neutrální polohy.
Krátce řečeno, Evropa se nyní nachází v situaci, kdy se reálné sazby drží nízko, měnová politika je uvolněná, růst se drží nad potenciálem, nezaměstnanost klesá a oddlužení soukromého i veřejného sektoru se blíží svému konci. Je možné, že bude třeba dalšího uvolnění ze strany ECB, ale šlo by spíše o reakci na vnější faktory než na problematický vývoj v samotné evropské ekonomice.
Jak vyznívá další porovnání vývoje v Japonsku v devadesátých letech s pokrizovým vývojem v Evropě a v USA? Ceny aktiv se v Japonsku vydaly na cestu dlouhodobého poklesu, zatímco v USA proběhla počáteční prudká korekce, kterou ovšem vystřídal následný růst odrážející monetární stimulaci. V Evropě byl vývoj utlumenější, ale i zde nyní dochází k růstu cen aktiv. Patrný je také rozdíl ve vývoji měnového kurzu. Japonský jen totiž prudce posiloval, zatímco euro nejdříve mírně oslabovalo a poté začal jeho kurz klesat prudce. Dolar se nejdříve vydal směrem ke slabému oslabení, aby poté začal posilovat.
Jak bylo naznačeno, klíčovou roli hrají rozdíly ve fiskální a monetární politice. V Japonsku zpočátku neprobíhala ani fiskální, ani monetární stimulace, zatímco v USA reagovala fiskální i monetární politika velmi razantně. Později došlo v oblasti fiskální politiky k obratu, ale monetární expanze tento efekt vyvážila. Složitější byl vývoj v eurozóně, kde byla fiskální politika utažena příliš brzy a monetární uvolnění přišlo až se zpožděním.
Autorem je David Keohane.
Zdroj: FTAlphaville