Klimatická konference v Paříži narazila na první vážný problém. Peníze. Potíž je v tom, že se hledá systém, který bude platit po roce 2020, kdy skončí systém, podle kterého se financuje pomoc rozvojovým zemím na vypořádání se změn klimatu. Vyjednavači zemí jsou prý v jednáních zablokováni. Na stole je totiž otázka, kdo bude platit aktivity spojené s intenzivnější ochranou klimatu a kdo další, než vyspělé průmyslové země, se bude na investicích podílet. Dosud bylo jasno: Před šesti lety se průmyslově vyspělé země zavázaly k investicím ve výši 100 miliard Amerických dolarů ročně až do roku 2020 na pomoc rozvojovým zemím snížit emise skleníkových plynů a na přizpůsobení se dopadům změn klimatu.
Nyní ale závisí úspěšný výsledek rozhovorů o globálním oteplování v rámci konference OSN v Paříži na vyřešení otázky peněz. Budou moci chudé země světa počítat i nadále s tím, že budou dostávat až 100 miliard dolarů ročně na projekty souvisejícími se změnou klimatu? USA navrhly, aby se seznam zemí, které financují takové projekty, rozšířil i mimo dárce z průmyslově vyspělého světa. Jenže ihned s tímto návrhem se objevily komentáře o tom, že otázka klimatického financování může jakoukoli dohodu v Paříži doslova zabít. A dosud se nepodařilo spor vyřešit.
Podle komentátora agentury Bloomberg dosud ve světě fungoval koncensus, že za znečištění platí rozvinuté země těm méně rozvinutým. A to kvůli tomu, že vlastně mohou za globální oteplování. Jenže i v záměrech na „opravu“ klimatického znečištění hraji prim peníze. Jen v roce 2014 stály výdaje rozvinutých zemí kvůli klimatickým změnám 62 miliardy dolarů. Sumu 100 miliard dolarů jako pomoc na řešení klimatických změn navrhl v roce 2009 bývalý britský premiér Gordon Brown, jako motivaci pro řešení zablokovaných jednání o klimatu v Kodani. A navrhovaná suma peněz byla přijata jako koncensus rok poté, na konference v Cancúnu.
Teď je ale všechno jinak. Nevládní organizace a rozvojové země říkají, že 100 miliard dolarů na řešení problému dopadů klimatických změn nestačí. Akademici na London School of Economics tento rok vypočítali, že k tomu, aby se zastavilo globální oteplování, je nutné každý rok investovat minimálně 400 miliard Amerických dolarů. Zatím tak není jasné, jaký model financování projektů na řešení negativních dopadů klimatických změn, bude platit. Shoda ale vládne v tom, kdo by měl do „společné pokladnice“, ze které se projekty financují, navíc přispívat. Počet investorů se prý musí rozhodně rychle zvýšit a k nejvážnějším kandidátům na rozšíření seznamu zemí, které by klimatické změny měly financovat, patří Čína.
Zdroj: Bloomberg, COP21