Aktivita amerických těžařů ropy v pátek poklesla na nejnižší úroveň od června 2010. Tehdy se cena ropy pohybovala mezi 70-80 USD/barel a americká “břidlicová revoluce” teprve nabírala na obrátkách. OPEC se v roce 2010 sešel celkem třikrát. Podobně jako minulý pátek se totiž zástupci jednotlivých zemí “kartelu” nedokázali shodnout na dalším postupu. Podmínky na globálním trhu s ropou však v následujících letech producentům tehdy nakonec přály. Cena ropy se dostala nad 100 USD/barel a nad touto hranicí vydržela (až na pár epizod) až do loňského léta. A zbytek je, jak se říká, historie. Je však opravdu tak výjimečná?
Historická paměť analytika samozřejmě není dostatečně dlouhá na to, aby dokázala zachytit všechny historky, které mohou poskytnout poučení pro současnost (a možná i pro budoucnost). Aktuální dění na trhu s ropou však zdá se v řadě ohledů připomíná vývoj v 80. letech. Vysoké ceny ropy a následky tzv. ropných šoků ze 70. a 80. let, tehdy vedly mimo jiné i k investicím do nových nalezišť. Namísto do amerických břidlic tehdy peníze směřovaly například do projektů v Severním moři. Výsledek pro cenu ropy, na rozdíl od dneška dále podpořený recesí a poklesem její spotřeby, byl však obdobný.
Významně jiné ale bylo chování OPECu. Produkce Saúdské Arábie například při snaze o stabilizaci trhu poklesla během čtyř let z asi deseti miliónů barelů ropy denně na méně než tři a půl. Aby si Saúdové vydobyli ztracený tržní podíl zpět, tak rafineriím prakticky garantovali ziskovou marži za zpracování právě jejich ropy. Tím pádem ji učinili velmi atraktivní a “zaplavili” trh svou ropou. Právě tato negativní zkušenost se ztrátou tržního podílu pomáhá pochopit současnou neochotu Saúdů k “výraznější akci”. Producenti ropy se pak s důsledky vývoje v 70. a 80. letech potýkali po následujících 15 let.
Jak vidno, historické paralely, které pomáhají chápat současnou situaci, v poměrně (ne)dávné minulosti existují. Máme se tedy opět připravit na to, že cena ropy bude v příštích 15 letech už jen stagnovat či dokonce klesat?
Samozřejmě to nelze vyloučit, ale zdá se, že mezi oběma epizodami existuje hned celá řada odlišností.
V první řadě je zde fakt, že spotřeba ropy neustále roste a růst se všeobecně očekává i do budoucna. Dále platí, že dodatečné množství “břidlicové ropy”, které lze v USA těžit, činí dle dlouhodobé prognózy amerického ministerstva energetiky (EIA) z letošního dubna cca 2-4 milióny barelů denně. To je asi tak množství, o které se globální poptávka po ropě může zvýšit (pokud nenastanou nějaké neočekávané události) během dvou až pěti let. Oba tyto faktory znamenají, že pokud se v oblastech produkce či spotřeby energie nedočkáme nějaké revoluce, tak se v dlouhém období patrně bez ropy ze zemí OPECu a jiných zdrojů stejně neobejdeme. Dlouhodobá strategie Saúdů a jejich spojenců současné nepříznivé podmínky nějaký ten čas “vysedět”, tak asi nakonec povede ke kýženému cíli.
Minimálně pro následující rok však se žádným udržitelným cenovým nárůstem nepočítáme. Schopnost amerických producentů z historického pohledu nebývale pružně reagovat na výkyvy cen ropy omezuje prostor pro její výraznější nárůst. K dostatku ropy navíc zhruba od druhého čtvrtletí příštího roku patrně přispěje i rostoucí produkce v Íránu, který se již několik měsíců chystá k návratu na trh. Zde je třeba mít na paměti, že náklady na produkci na Blízkém východě jsou patrně nejnižší na světě, což znamená, že Íránu se návrat na trh vyplatí v podstatě za jakoukoliv představitelnou cenu. Kromě Íránu zůstává velkou neznámou zejména další vývoj v Číně, na jejíž vrub padá 40 % z růstu spotřeby ropy v posledních deseti letech.
I když náš výhled na příští rok předpokládá faktickou stagnaci průměrné ceny ropy, tak i nadále očekáváme její vysokou volatilitu. Hledání alespoň střednědobé rovnováhy by na trhu s ropou mělo být doprovázeno právě výrazným kolísáním její ceny. Toho jsme konec konců svědky i v letošním roce. Riziko krátkodobého prudkého růstu ceny, podobného jako například na konci srpna, v poslední době roste. Alespoň to naznačuje významná kumulace krátkých spekulativních pozic ve futures kontraktech na Brent a WTI.
Petr Báča
Pozice: makroekonomický analytik
Makroekonomický analytik v ČSOB, kam nastoupil krátce poté, co dokončil studium na VŠE v Praze. Část studia strávil na Norwegian Business School v Oslu.
Témata: komoditní trhy se zaměřením na ropu a základní, resp. drahé kovy.