Společnost v pátek po ukončení obchodování zveřejnila předběžné závěry revize své strategie, včetně (ilustrativních) odhadů vlastního hospodaření do roku 2020.
Firma hned v úvodu přiznává, že navzdory dosaženým úsporám nákladů i provedené restrukturalizaci z roku 2014, zůstávají její hotovostní toky záporné. Za této situace nebude během příštího roku schopna splatit svoji super seniorní půjčku ve výši 35 mil. EUR. Na vině je podle společnosti především trvající pokles ceny koksovatelného uhlí (vlivem zpomalující globální průmyslové produkce) i přezásobení lokálního trhu energetickým uhlím.
NWR ve zprávě dále píše, že bez dodatečného externího financování bude vzhledem k těmto okolnostem nucena uzavřít doly Paskov a Lazy do konce roku 2017, přičemž odhaduje náklady na uzavření těchto dolů mezi 85-100 mil. EUR.
Společnost také představila svoji neauditovanou „ilustrativní“ finanční projekci do roku 2020, včetně plánovaného objemu těžby, očekávaného produkčního mixu, vlastních odhadů prodejních cen uhlí, investičních výdajů a dokonce i prognózy provozních zisků EBITDA. Do roku 2020 má těžba klesnout z letos plánovaných 7,5 až osmi milionů tun přes 6,5 mil. tun v příštím roce až k 4,8 mil. tun v roce 2020. Podíl koksovatelného uhlí na celkové těžbě by se měl pohybovat mezi 55-70 %. také předpokládá, že v roce 2016 i 2017 bude své koksovatelné uhlí prodávat za 81 EUR za tunu a dále by jeho cena měla vzrůst přes 99 až k 108 EUR/t v roce 2020. Energetické uhlí by firma podle vlastních odhadů měla prodávat za 50 EUR/t v letech 2016 a 2017 a dále pak za 64, 70, resp. 72 EUR. Projekci pak doplňuje i prognózou investičních výdajů (28, 42, 26, 19, 10 mil. EUR) a dokonce i z toho všeho plynoucím provozním výsledkem EBITDA (-51, -60, 36, 40, 16 mil. EUR).
Z těchto odhadů podle našich dodatečných kalkulací vyplývá, že firma bude v následujících dvou letech potřebovat zhruba 200 mil. EUR hotovosti, navíc bez zahrnutí nákladů na uzavření zmiňovaných dolů (85-100 mil. EUR). Podle posledních výsledků za 9M15 hotovost společnosti k 30.9.2015 dosahovala výše 57 mil. EUR, při čistém zadlužení ve výši 321 mil. EUR.
Z předpokladů společnosti pak lze také dovozovat, že pokud ceny uhlí nevzrostou významně nad ty, se kterými pracuje (přičemž naše vlastní projekce jsou konzervativnější), nebude společnost v roce 2020 schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, naopak by do té doby přišla za těchto (ilustrativních) podmínek zhruba o dalších 150 mil. EUR hotovosti (celkový součet za roky 2016-2020).
Firma tak revizí své strategie tak v podstatě otvírá další kolo vyjednávání o svém budoucí existenci a financování (nejen) se svými věřiteli, ale i dalšími „stakeholdery“. Smutným závěrem budiž, že na stávající akcionáře aktuálně žádná „hodnota“ ve společnosti nezůstává, ať už se držíme uvedených předpokladů samotné , či našich vlastních.