Úvěry v Číně rostly v lednu nejrychlejším tempem v historii - nové úvěry dosáhly 2,5 bilionu juanů (390 miliard dolarů). To se trhům líbí a čínské akcie hledají pevnější půdu pod nohama. Ukazuje se tedy, že snaha centrální banky pomoci ochlazující ekonomice měnovou expanzí začíná fungovat, tedy alespoň krátkodobě. Je tu totiž jeden problém. Číně je podávána ta samá medicína jako v uplynulých 5ti letech. Taková, která do jisté míry přivodila dnešní problémy.
Čínský drak je totiž příliš závislý na dluhově financovaných investicích - investice tvoří necelých 50 % HDP a vnitřní dluh narostl za posledních pět let ze zhruba 100 % HDP na dnešních 250 % HDP. Navíc se zpomalující ekonomikou dluhová dynamika v posledních letech paradoxně spíše zrychlovala. To jsou varovné signály, které ukazují na blížící se vrchol úvěrově-investiční bubliny.
Čína si zdá se tento problém uvědomuje a ráda by svojí závislost na dluhově financovaných investicích omezila. Nejradši by viděla, aby investice plynule nahradila zrychlující spotřeba domácností, která by byla tažena zrychlujícími mzdami. To se do jisté míry děje, ale málokdo na trzích dnes věří, že přechod k novému ekonomickému modelu bude “bezbolestný”. Problém je, že prudké ochlazení investiční aktivity (typické pro vrchol bublliny) s sebou může přinést rychlý nárůst nezaměstnanosti a tlak na slabší juan - nic z toho spotřebě domácností zrovna nehraje do karet. Čínské autority jsou tak trochu v takticko-strategické pasti. Na jedné straně chtějí o něco slabší růst (méně závislý na úvěrech a investicích), na druhé straně se právem bojí rychlého ochlazení ekonomiky. Výsledkem je podle posledních čísel zatím pokračující stimulace úvěrů a investic. Ta může vylepšit očekávání trhů na nejbližších šest měsíců. Otázkou je, zda kombinace rostoucího vnitřního dluhu a tenčících se devizových rezerv nezadělává na daleko výraznější problémy pro rok 2017.
Region
Český růst HDP za čtvrté čtvrtletí 2015 byl sice slabší než se očekávalo, avšak dost silný na to, aby koruna usedla zpět na intervenční hranici 27,00. Zajímavostí je spíše návrat páru EUR/PLN nad hranici 4,40, což může souviset s tím, že pozitivní obrat v sentimentu na rizikových aktivech se chýlí ke konci. Zlotý však bude dnes pozorně sledovat jedna z prvních tvrdých dat z tohoto roku - průmyslovou výrobu a maloobchodní tržby za leden.
Dluhopisy
Výnos německého desetiletého bundu nedoznal výraznějších změn. Pozornost se dál soustředí na vývoj na komoditních trzích. I včera ropa fakticky udávala tón obchodování na akciovém trhu a zprostředkovaně na trzích dluhopisových. Od dnešního jednání v Teheránu se ale zásadnější dohoda neočekává (viz komodity) a pokud ropa bude náchylná k dalším ztrátám, nebudou mít delší evropské ani americké výnosy zatím příliš důvodů pomýšlet na růst.
Komodity
Po včerejších jednáních ministrů některých zemí OPECu (vč. Saúdské Arábie) a Ruska se dnes pozornost koncentruje na Teherán, kde by se měl venezuelský ministr pro ropu Del Pino pokusit o podobnou dohodu na nezvyšování produkce ropy se zástupci Iráku a Íránu. V prvním případě se zdá, že jeho úkol nemusí být neproveditelný - produkce ropy v Iráku dosáhla v lednu podle všeho nových maxim.
V případě Íránu však bude ochota k zafixování produkce patrně velice malá, což konec konců naznačují i nejčerstvější komentáře ministra pro ropu Zangeneha. Opravdu je obtížné si představit, že by se Írán, který se v lednu dočkal zrušení západních sankcí a který se právě nachází před volbami, zcela dobrovolně přistoupil na produkci ropy zhruba na “sankčních” úrovních. A zdá se, že včerejší dohoda Ruska, Saúdské Arábie a spol. s výjimkami nepočítá…
I tak však včerejší jednání poukazují na to, že ochota producentů dohodnout se na koordinovaném postupu narůstá. Ani v minulosti se zpravidla podobné dohody neuzavíraly na první pokus a přes noc. Ze současných jednání proto vyplývá minimálně to, že příští zasedání OPECu (v současnosti plánováno na 2. června) bude asi velice zajímavé...