Vyhlášení referenda, zda Spojené království opustí EU, či nikoliv, proběhne 23. června 2016. Již dnes si ale finanční trhy nad tzv. Brexitem lámou hlavu.
Jakou roli dnes na finančních trzích Brexit skutečně hraje, dokazuje i to, jaký dopad měly na finanční trhy nedávné teroristické útoky v Bruselu. Zatímco akciové trhy zareagovaly, celkem překvapivě, velmi umírněně – přechodně se propadly snad jen akcie leteckých společností – reakce na devizovém trhu byla o něco výraznější. Neodneslo to ale euro, nýbrž britská libra, a to na základě úvahy, že teroristický útok posílí obavy Britů z dopadů migrační krize, čímž se ještě více posílí skupina příznivců odchodu ostrovní země z EU.
Co nás do dne konání referenda čeká?
Již dnes jsme bombardováni různými analýzami a odhady, jaké dopady na ekonomiku Spojeného království, resp. celé Evropy, by případné rozhodnutí o odchodu Británie z EU mělo. Při vší úctě k autorům analýz se domnívám, že si na svá bedra naložili příliš těžký úkol. Odhadnout totiž u tak složitého organismu, jakým ekonomika EU je, s rozumnou přesností veškeré ekonomické důsledky rozhodnutí Britů není víceméně možné.
Kdo utrpí více?
Podle převládající současné interpretace na trzích by nicméně bezprostřední ekonomické důsledky Brexitu měly být negativní, a to jak pro Británii, tak pro celou EU. Británie by přitom měla být postižena výrazněji. Přinejmenším tak si můžeme vykládat zranitelnost britské libry vůči takovému scénáři. Otázka dopadu možného Brexitu na akciové trhy je už o něco složitější, neboť britským akciím by mohlo prospět očekávané oslabení měny. Případný pokles ocenění britských firem by se totiž mohl realizovat právě prostřednictvím kurzového kanálu, a nikoliv cen jejich akcií.
Dopady na politické nálady
Samozřejmě, příznivci odchodu argumentují tím, že pro ekonomiku Británie bude odchod z dlouhodobého hlediska pozitivní, neboť britská ekonomika se zbaví přehnané regulace, a ve finále se tak zlepší podnikatelské prostředí. Eurooptimisté zase jako možný pozitivní dlouhodobý faktor Brexitu pro EU uvádějí možnou hlubší integraci „zbytku“ EU. Já bych nicméně v tomto ohledu doporučoval spíše zůstat na zemi. Kromě ekonomických dopadů by se totiž v důsledku Brexitu nejspíš zásadně posunuly i politické nálady v EU, a mohly by tak vést k dalším změnám v politickém uspořádání. Stačí zmínit rostoucí podporu nacionalistické Národní fronty ve Francii, separatistické snahy španělského Katalánska nebo pravděpodobné znovuotevření otázky odtržení Skotska od Spojeného království. Odchod Británie z EU by s jistotou do evropských ekonomik vnášel další nejistotu ohledně budoucího politického vývoje, a pro cenu finančních aktiv by tak byl negativní.
Investiční strategii neuškodí opatrnost
A jak se k Brexitu stavíme z investičního hlediska? Vzhledem k výše uvedeným rizikům velí logika opatrnost, a to především ohledně dalšího vývoje britské libry. Na druhou stranu, část výše uvedené nejistoty je již v cenách nepochybně promítnuta. Pokud navíc očekáváme, že se Britové rozhodnou v EU zůstat a náš celkový výhled na akciové trhy je mírně pozitivní, pak asi k nějakému velkému podvažování či defenzívnímu nastavení před klíčovým hlasováním není důvod. Přesto je podle mne určitá opatrnost k britské měně stále namístě. Aktuální kurz libry totiž nadále nechává výraznější prostor pro její další oslabení než pro případné posílení v případě pozitivního výsledku referenda.
RNDr. Jiří Sušický
Pozice: ředitel útvaru správa portfolií, ČSOB Asset Management
Jiří Sušický má více než 20 let zkušeností v oblasti investic a finančních trhů. V ČSOB Asset Management působí od roku 2002, nejprve jako portfolio manažer od roku 2011 jako ředitel útvaru správy portfolií. V minulosti pracoval jako akciový analytik ve společnosti Patria Finance a dále jako portfolio manažer v Patria Asset Management. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a držitelem titulu MBA z Arizona State University v USA. Je rovněž držitelem titulu CFA.
Zajímáte se o fondy ČSOB Asset Management? Více informací ZDE