Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jak nízké úrokové sazby škodí bankovnímu sektoru

Jak nízké úrokové sazby škodí bankovnímu sektoru

3.6.2016 17:56
Autor: Rostislav Plíva, Patria Finance

Minulý sloupek jsem věnoval tématu záporných úrokových sazeb, které by podle mého názoru poškozovaly ekonomiku. V rámci zpětných vazeb se ke mně dostal názor, že nízké úrokové sazby ale pomáhají stabilizovat bankovní respektive finanční sektor.

Možná, že toto byla pravda v minulosti. Někdy po roce 2008 v době deleveragingu a záchranných programů. A i o tom by se dalo mnoho napsat a polemizovat. Avšak nyní jsem přesvědčen, že bankovní sektor není jen čistým beneficientem nízkých úrokových sazeb. Dovolím si proto proti tomuto názoru zde zveřejnit několik protiargumentů.

Tlak na úrokovou marži

Velké množství likvidních peněz s sebou v oblasti poskytování komerčních úvěrů přináší existenci tzv. „buyers market“, neboli trhu, kde mají poptávající velkou možnost vybírat si mezi poskytovateli produktu, kterého je nadbytek. Vzhledem k tomu, že úvěry, respektive peníze už z definice, jsou navíc dosti homogenní produkt, nemají banky mnoho způsobů jak si navzájem konkurovat, kromě konkurence cenou. To lze vidět nejen v oblasti hypoték, kde úrokové sazby pod 2 % s fixací na 5 a více let jsou nyní běžné, ale i v korporátních a spotřebitelských úvěrech. Pokud chcete půjčit peníze, nemáte nouzi o nabídku. Tomu všemu konkuruje navíc ještě trh dluhopisů a peer-to-peer lending platformy, které jsou z části poháněny politikou nízkých úrokových sazeb, konkrétně lidmi, kteří hledají umístění pro své finanční přebytky.

Banky by sice mohly tento problém řešit účtováním záporných úrokových sazeb, ale to je jen částečné řešení, a také vůči privátním klientům se jim to (zatím?) nechce udělat.
Ve výsledku u bank pozorujeme, že i přes roční cca 10 % nárůsty bilančních sum v posledních 5 letech, klesají jejich čisté úrokové výnosy o zhruba 2-4 % ročně. Neboli, již jsme v té části křivky reakce bankovních výnosů na navýšení měnové báze, kdy výnos pro banky nejen že neodpovídá jejímu nárůstu, ale dokonce klesá.

Tlak v ALM (Asset Liability Management)

ALM je nyní v podstatě jediný velký zdroj zisků, který banky mají. Banky historicky vydělávaly vždy na třech věcech. Ve dvou z nich čelí obrovské konkurenci. Na úrocích z úvěrů, kde mají nyní konkurenci dluhopisů, úvěrových společností, peer-to-peer, atd., ale hlavně nadmíry likvidity, a na platbách, kde je konkurence také dost v podobě třetistrannových nástrojů.

Třetím zdrojem zisku bank je schopnost udržet rozdíl mezi časovou strukturou aktiv a časovou strukturou pasiv, kdy pasiva mají kratší splatnost. Tuto výhodu mají garantovanou regulatorně a dokážou ji udržet jen díky věřiteli poslední instance v podobě centrální banky. Žádný jiný subjekt než banka ji nyní nemůže získat a tak tento zisk monopolní povahy je chráněn bariérami vstupu do odvětví.

Při pohledu na výsledovky bank je to jejich dominantní zdroj zisku. Tento zdroj ale vysychá z podobných důvodů, jako u předchozího bodu. Pro banky je extrémně složité nalézt vhodné umístění přijatých depozit tak, aby přinášela alespoň nějaký výnos. Nyní ho povětšinou realizují na dluhopisech nakoupených před mnoha lety s kupony např. 5 %. Ty se ale dnes blíží do splatnosti, jejich podíl v bilancích bank klesá a banky proto umísťují depozita s čím dál tím menším výnosem.

Nutnost plnění regulatorních kritérií Basel III

Banky musí plnit určité poměrové ukazatele. Ve vztahu k aktivům musí být dostatečně kapitálově vybaveny pro jejich financování (krytí úvěrového rizika kapitálem) a obecně struktura pasiv by neměla být jen krátkodobě profilována (ukazatel NSFR dle CRR více Zde). Pro udržení své likvidní pozice a zmírňování likvidního Gapu (rozdílu mezi objemem aktiv a objemem pasiv se stejnou dobou splatnosti) pak banky musí držet dostatečné množství kvalitních likvidních aktiv. To jde ale v současné době dosti těžko, když velká část těchto aktiv je v bilancích centrálních bank za účelem provádění kvantitativního uvolňování. Další velká část je v držení soukromých subjektů, které na nich chtějí realizovat alespoň nějaký výnos.
Ve výsledku se tak plnění kritérií Basel III v této oblasti bankám velmi prodražuje. Ať už v podobě ušlého úrokového výnosu, plateb vyšších tržních cen za kvalitní likvidní aktiva, či provozních nákladů na hledání alternativních řešení.

Portfolia podílových fondů


Banky nemají problémy jen na úrovni své bilance. Při prodeji strukturovaných a zajištěných fondů se k vytvoření „zajišťovací“ části alokace fondu využívají cenné papíry, které dokážou poskytnout s velmi vysokou pravděpodobností 100% návratnost vloženého kapitálu. Rovněž se pro tento účel používají určité typy depozit. Vedle takovýchto nástrojů jsou pak ve fondech často deriváty, které mají zajistit požadovaný výnos.
Problém je, že prvně jmenovaných instrumentů je na trhu stále méně a méně a emitenti mají problém fondy dle stávajících statutů postavit.

Fondy pojišťoven

V případě komerčního pojištění, ať už pro případ pojištění s výplatou rezervotvorného typu nebo rizikového typu, musí pojišťovny vytvářet určité rezervy ke krytí těchto rizik. Opět zde ale naráží na jeden problém. Vhodné cenné papíry jsou v bilancích centrálních bank a nikoli na trhu. Právě pomocí nákupů těchto cenných papírů centrální banky dodaly do systému likviditu. Pojišťovny proto využívají méně kvalitní nástroje, s horším ratingem, byť díky uměle stlačeným výnosovým mírám tyto horší cenné papíry nabízí průměrný až podprůměrný výnos. Neboli drží horší cenný papír s výnosem, jaký před několika málo lety získávaly z instrumentu s ratingem AAA.

Zatím to nikomu vážný problém nezpůsobuje, ale ve chvíli větších rizikových událostí, které by přišly v nějaké posloupnosti či shluku, by pro pojišťovny potažmo zajišťovny, mohl být problém, z čeho mají vyplácet pojistná plnění. V případě životních pojištění pak budou vyplácet nižší výnos a u neživotních poskytovat nižší krytí škod.
Pokud to někomu přijde jako sci-fi, tak pro připomenutí dodávám, že to není tak dávno, co zbankrotovala největší pojišťovna na světě AIG…

Výše jsem vypíchl pár bodů, kde si myslím, že politika úrokových sazeb finančnímu sektoru škodí. Dalo by se namítnout, že naproti těmto negativům jde bankám na pomoc politika levných peněz v tom, že pomáhá financovat jejich obchody, aby mohly přečkat množství špatně klasifikovaných úvěrů. Množství klasifikovaných úvěrů je ale nyní nejnižší od roku 2007. Navíc, i kdyby bylo toto množství vysoké, tak nevěřím, že lékem je schovat tyto špatné úvěry „za závoj z levných peněz“. Nemluvě o tom, že si tím vytváříme obdobný problém do budoucnosti…

Kvantitativní uvolnění bývá mnohem více zdůvodňováno jako podpora ekonomiky a hospodářského růstu. O tom možná ale někdy příště.


Čtěte více:

Záporné úrokové sazby nepomohou a jen více uškodí
7.3.2016 15:39
V posledních týdnech rezonuje v oblasti měnové politiky téma záporných...
Data z USA šokovala - zaměstnanost v květnu skoro přestala růst
3.6.2016 14:50
Data z amerického trhu práce přinesla nečekaný výsledek. Nových pracov...
Týden na měnách: Dolar zaskočen trhem práce
3.6.2016 17:42
Končí týden, který nás slušně zásobil novými událostmi. V USA se pozor...

Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  • Objevení Ameriky
    5.6.2016 23:21

    Článek je skutečně objevný. Asi jako kdyby nám autor vysvětlil, proč pro těžaře ropy není výhodné, když jsou nízké ceny ropy. Asi jsem zatím nezaznamenal nikoho, kdo by tvrdil, že jsou nízké úrokové sazby pro bankovní sektor výhodné, takže nevím, s kým vlastně autor polemizuje.
    Skeptik
  • Opět skvělý článek
    4.6.2016 21:53

    Přesně to se nyní děje, bankovnímu - regulovanému trhu klesají zisky a rostou naopak peer to peer poskytovatelům a rojí se nebankovní poskytovatelé jako houby po dešti. Má to svá úskalí. Na druhou stranu banky (respektive jejich riskaři) nejsou stále schopni správně posuzovat bonitu podnikatelů a i přes konkurenční boj spoustu z nich zamítnou.
    Plachý
Aktuální komentáře
10.12.2016
19:23Jak se stal z Portugalska ostrov stability
13:23Jak budou evropské banky vypadat za deset let?
9:49Víkendář: Zaspaly německé automobilky dobu?
9.12.2016
22:00Wall Street pokračovala ve spanilé jízdě; hlavní indexy zavřely na nových maximech
21:14Project Syndicate: Budoucnost řízení migrace
18:44Unavení draci (šest investičních témat pro rok 2017, díl třetí)
17:51Kofola: Pražská burza je prioritou, z varšavské odejdeme
17:38Euro prohlubuje ztráty, nervozita z italských bank se před víkendem vrací  
17:25Summary: Italské banky, Broadcom
17:07Týden na měnách: Menší, ale delší QE  
17:00Praha close – PX stoupal společně se západní Evropou, až na KB banky klesaly
15:13Týden technicky - Trendy pokračují: dolar roste, i ceny akcií. Ropa stále na maximech, zlato stagnuje
15:04Jaký bude rok 2017 na trzích podle Fidelity?
13:45Podaří se na trhu s ropou nastolit rovnováhu? Pokračování v sobotu
13:30České dráhy, a.s. - Společnost České dráhy, a.s. oznamuje zahájení výplaty sedmého úrokového výnosu počínaje dnem 25. ledna 2017
12:29Kuřáci si od května v restauraci nezapálí, rozhodla sněmovna
11:19Evropa směřuje k nejlepšímu týdnu od února i když banky ztrácí
10:53Václav Kmínek: Nízké úroky vybízejí k investicím do kvalitních dividendových titulů  
10:30Po volatilním čtvrtku se trhy konsolidují, euru i jenu zůstávají jejich ztráty  
9:27Český inflační super-skok

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data