Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka sleduje Rusko v Evropě politiku „rozděl a panuj“. Konkrétně se snaží o podporu euroskeptických populistů. Zaorálek v rozhovoru pro Financial Times dodal: „Nemáme pochyby o tom, že Rusko nachází cesty, jak je financovat.“ S podobnými tvrzeními už přišli i jiní, ovšem podobně jako Zaorálek nebyl nikdo schopen předložit konkrétní důkazy. Každopádně je ale pravda, že růst podpory pravice v Evropě Rusku skutečně prospívá. A docházelo by k němu i bez jakékoliv podpory ze strany Ruska.
Jediný konkrétní důkaz takové podpory lze spatřit v tom, že francouzská Národní fronta přiznala úvěr ve výši 9 milionů eur, který jí poskytla jedna ruská banka. Národní fronta na tom nevidí nic špatného a informovala, že u ruských bank žádá o další půjčky, protože francouzské banky ji financovat odmítají. Podle výkazů z roku 2014 měla Národní fronta úvěry v celkové výši 13 miliard eur a jen minimum aktiv. Ruský úvěr tedy určitě nebyl motivován podnikatelským záměrem.
Další důkazy ruské podpory evropské pravici jsou nejasné. Der Spiegel například v únoru informoval, že strana Alternativa pro Německo pořádala seminář týkající se otázek bezpečnosti a ten byl částečně financován ruskou ambasádou. Hovoří se o tom, že Rusko podporuje maďarskou extrémně pravicovou stranu Jobbik i podobné strany v Bulharsku a Řecku. Nedostatek přesvědčivých důkazů není překvapivý. Podobně byla skrytá i přímá podpora, kterou Sovětský svaz poskytoval levicovým stranám. Odkrytí záznamů nakonec ukázalo, že komunisté ve Francii a USA od něj v osmdesátých letech dostávali 2 miliony dolarů ročně. Také v ČR je skupina webů, které odborníci považují za šiřitele prokremelské propagandy, více ZDE.
Vřelé vztahy mezi Ruskem a levicovými stranami od té doby ochladly, nyní naopak sílí vztah mezi Ruskem a pravicovými populisty. Peter Kreko z Political Capital Institute tvrdí, že evropským ultrapravicovým stranám vyhovuje „protizápadní nacionalistická ideologie Ruska a jeho autoritářský politický systém a rétorika moci“. Současné Rusko přitom nemá nějakou jednotnou ideologii. V roce 2000 Putin dokonce nevylučoval členství v NATO! S příchodem vysokých cen ropy bylo Rusko v jeho očích zase energetickou supervelmocí. Pak kvůli vnitřním tenzím vzrostla potřeba vnějšího nepřítele a také spojenců, kteří by podkopávali Evropu zevnitř. Populistická pravice může tuto roli plnit dobře. V těchto ideologických líbánkách pak vlastně nehraje velkou roli, zda se jich účastní i peníze. Putin totiž od svých spojenců zatím nic moc nepožaduje.
Řecký politolog Antonis Clapsis v roce 2015 uvedl, že Putin nemusí věřit, že se pravicové strany v Evropě dostanou k vládě. Stačí, když na tyto vlády budou vyvíjet velký tlak, a to zejména v oblasti vztahů s Ruskem. Jinak řečeno, „mohou fungovat jako trojský kůň Kremlu a podkopávat soudržnost NATO a EU“. Populisté ale své pozice upevní pouze v případě, když lidé budou věřit jejich politice. A ta se nedá koupit za pár milionů eur. Popularita Národní fronty nestojí na ruských penězích. Příčinou jsou hrubé chyby tradičních politických stran. Alternativa pro Německo nemá 15% podporu voličů kvůli tomu, že jí finančně pomohla ruská ambasáda. Důvodem je nespokojenost s imigrační politikou Angely Merkelové.
Zaorálek tvrdí, že „Rusko využívá naší slabosti a my musíme najít způsob, jak na to reagovat“. Hlavním cílem ale není najít cesty, jakými Rusko finančně pomáhá extrémní pravici. Cílem je porazit populisty politicky a ve volbách.
Autorem je Leonid Bershidsky.
Zdroj: Bloomberg