Nikdy mě nepřestane udivovat, jak lidé kvůli svým vlastním zájmům masírují fakta, nebo je záměrně opomíjejí. Platí to i o světě investic, kde podobné zájmy vedou jiné ke ztrátovým investicím. Měli bychom tak být schopni rozpoznat, kdy někdo jen sleduje vlastní cíle a šíří kvůli tomu do světa nesmysly. Naposledy jsem si to připomněl, když jsem četl analýzu od American Action Forum. Ta tvrdí, že ještě před pěti lety byla tržní hodnota pěti největších společností těžících uhlí 35 miliard dolarů. Tato hodnota se ale od té doby snížila o 99 % a řada těžařů také zbankrotovala. A co je příčinou? Podle zmíněné analýzy je odpověď jasná: Regulace.
Vysvětlení je to zajímavé, včetně tvrzení, že „válka proti uhlí“ nás stála 312 miliard dolarů. Podívejme se ale na další faktory, které přispěly k pádu uhelných společností. V první řadě to je levný zemní plyn. Uhelné elektrárny byly tahounem americké ekonomiky po většinu minulého století. Elektrárny ale začaly stále více využívat zemní plyn, který je ekologičtější a levnější. Nižší náklady souvisejí i s jeho dopravou. Ke snížení jeho ceny pak přispěl boom frakování. Tento trend bude pravděpodobně sílit. Pro uhelné společnosti samozřejmě není moc dobré, když jejich největší zákazník přechází na jiný zdroj paliva (v roce 2014 spotřebovaly elektrárny 92,8 % uhlí vytěženého v USA).
K pádu těžebních společností přispěly i jejich vysoké dluhy. Například Peabody Coal, která je s 19% podílem na trhu největší uhelnou společností v USA, vyhlásila na počátku roku úpadek na základě kapitoly 11. Přispěly k tomu i její dluhy spojené s akvizicí australské společnosti MacArthur Coal. Stejný osud potkal rovněž druhou největší společnost na trhu a i v tomto případě hrály velkou roli chybné akvizice provedené těsně před kolapsem ceny uhlí.
Dalším důležitým faktorem je zvýšené používání tzv. čistých zdrojů energie, které nahrazují uhlí. To je naopak z hlediska životního prostředí značně škodlivé a nese sebou mnoho negativních externalit. Spousta států se právě z toho důvodu snaží jeho používání omezovat. Úpadek těžebních společností a celého odvětví je tak odrazem celé řady sil a regulace představuje pouze jednu z nich. Navíc je plně namístě, protože používání uhlí poškozuje životní prostředí a naše zdraví. Realita je taková, že tento zdroj energie prohrává s konkurenčními zdroji, jako je levnější zemní plyn či solární a větrná energie. A velkou roli v tomto úpadku hrají i vysoké dluhy, které sebou přinesly chybné akvizice.
Autorem je investor Barry Ritholtz.
Zdroj: Bloomberg