Brexit je podle mého názoru tragickou událostí, která přinese dlouhodobé ekonomické škody. Někteří ekonomové ale tvrdí, že bude mít vážné krátkodobé důsledky. A taková tvrzení už jsou pochybná. Či přesněji řečeno, není vůbec jasné, podle jaké makroekonomické teorie by k tomu mělo dojít, přestože se na první pohled zdá, že tato tvrzení jsou na nějaké teorii založena.
Brexit se bezesporu projeví negativně v oblasti obchodu, a to i v případě, že Británie nakonec uzavře s EU dohodu norského typu. I pak totiž ztratí garantovaný přístup na volný trh EU. To se dále projeví na investičních rozhodnutích firem a toku zboží a služeb. Snížení obchodu pak sníží produktivitu britské ekonomiky, která bude chudší ve srovnání se scénářem, kdyby v EU zůstala. Je značně velkým hrdinstvím pokusit se tento dopad nějak přesněji vyčíslit, ale zdá se pravděpodobné, že hovoříme o ztrátách odpovídajících zhruba 2 – 3 % příjmů. To je standardní ekonomická úvaha.
Odkud se ale berou názory, že britská ekonomika se rychle propadne do recese nebo alespoň výrazně zpomalí? Výše popsaná teorie týkající se obchodu ovlivňuje nabídkovou stranu ekonomiky, kdy se menší objem mezinárodního obchodu projeví v nižší produktivitě. Pokud ale hovoříme o recesi, hovoříme o poptávkové straně ekonomiky. Proč by však mělo dojít k propadu poptávky? Domnívám se, že tento scénář se má opírat o vyšší nejistotu, která se projeví nižšími investicemi a spotřebou. Vyšší riziko by se pak mělo odrazit i na zhoršení finančních podmínek v britské ekonomice.
Je pravda, že Brexit určitě nejistotu zvýší. Ale musí potom nutně dojít ke snížení investic? Ne, protože firemní sektor může kvůli vyšší nejistotě investice dokonce zvýšit. Podle mého názoru tu je zaměňována vyšší nejistota za vyšší pravděpodobnost horšího vývoje. Když tedy lidé v souvislosti s Brexitem hovoří o vyšší nejistotě, ve skutečnosti hovoří o tom, že zřejmě dojde k něčemu nevítanému. Pokud pak v důsledku toho dojde k poklesu investic, vývoj se skutečně zhorší.
Měli bychom si také být vědomi toho, že nejistotu vyvolá každá změna politiky, protože nikdo v takovém případě přesně neví, jak věci nakonec dopadnou. Proč ale o recesích neslyšíme ve chvíli, kdy nějaká země přikročí k významné liberalizaci, privatizaci či třeba reformám trhu práce? Argument, že „nejistota snižuje investice“, slyšíme jen v určitých případech a zdá se mi, že ekonomové jej používají hlavně tehdy, kdy se jim daná změna z nějakého jiného důvodu nelíbí.
Slyšíme také, že Brexit zhorší finanční podmínky a zvýší rizikové spready. Mně to ale připadá jako další podivný argument, který v podstatě říká, že dojde ke špatnému vývoji proto, že investoři tento vývoj očekávají. Jinak řečeno, podobná tvrzení o škodách, které Brexit krátkodobě vyvolá, se mi zdají být slabá. Už proto, že podobný pohled by se pak dal aplikovat na většinu politických změn. V tomto případě jsou ale tyto slabé argumenty téměř bez výjimky přijímány. Proč?
Může to být tím, že ekonomové často sleví ze svých standardů ve chvíli, kdy mají bránit volný obchod. Bylo tomu tak v minulosti a možná je tomu tak i v případě Brexitu. Mám totiž podezření, že se snaží podpořit relevantní úvahy o dlouhodobějších ekonomických škodách pochybnějšími argumenty o krátkodobém útlumu. Takový přístup se ale může vymstít. Například britské akcie se nyní zotavily z prvního šoku a leží na vyšších úrovních než před hlasováním o Brexitu. A tento vývoj vede ke kritice ekonomů, kteří varují před ekonomickým propadem.
Autorem je Paul Krugman.
Zdroj: NYTimes