Protesty takzvaného arabského jara připravily ekonomiky blízkovýchodních států o 614 miliard dolarů. To je po přepočtu přes 15 bilionů Kč. Oznámila to hospodářská a sociální komise OSN pro západní Asii (ESCWA). Jak uvedla stanice BBC, jde o vůbec první odhad hospodářského dopadu revolucí v arabském světě.
Ztráta odpovídá šesti procentům hrubého domácího produktu těchto zemí v letech 2011 až 2015. ESCWA výpočet odvodila z ekonomického růstu předpokládaného před začátkem demonstrací. Do projekce jsou zahrnuty i ty země, které sice přímo revolucí neprošly, ale nesou následky v podobě přílivu uprchlíků, ztráty turistů i příjmů.
Protesty začaly na konci roku 2010 v Tunisku, pokračovaly svržením vůdců v několika státech a vedly k válkám v Libyi, Sýrii a Jemenu.
V Sýrii, kde původní politické protesty přerostly ve vleklou občanskou válku, do níž zasahují cizí státy, ekonomická ztráta od roku 2011 dosáhla 259 miliard dolarů. Z toho ušlý hrubý domácí produkt země činí zhruba 169 miliard dolarů.
V zemích, kde se režimy změnily, se novým vládám nepodařilo prosadit ekonomické reformy, které by umožnily naplnit očekávání, kvůli nimž demonstrace začaly, uvádí se ve zprávě ESCWA.
Kumulativní zisky nebo ztráty hospodářského výkonu zemí více či méně zasažených nepokoji znázorňuje následující graf:
Konflikty arabského jara měly vliv i na rozpočtové bilance zemí v regionu, které se buď samy ocitly v konfliktu, nebo je nepokoje ovlivnily zprostředkovaně. Státy tak od roku 2011 vytvořily rozpočtový schodek v úhrnné výši 243,1 miliardy dolarů. To je o 217,9 miliardy dolarů více, než kolik se odhadovalo.
Z makroekonomických trendů stojí za zmínku ještě rostoucí zadlužení. Dluhy států je vzhledem k rozdílným metodikám sběru dat obtížné porovnávat. Některých trendů si ale nelze nevšimnout.
Iráku a Libyi pomohly vysoké ceny ropy, které napomohly snížit dluh z úrovně dosažené v konfliktním roce 2011. Zadlužení se tak dostalo na roveň dřívějších odhadů, nastavených do roku 2013, nebo je dokonce překonal. Následný pokles cen ropy ale způsobil, že zadlužení počínaje rokem 2014 opět stouplo.
Obdobný vývoj zažila Saúdská Arábie. V případě Sýrie (níže spodní dvojice grafů) šel vládní dluh ve stopě odhadům, mimo jiné asi i kvůli problémům půjčovat si v době konfliktu. Zahraniční dluh byl ale podstatně vyšší, než se čekalo.
Pozornost pochopitelně poutají sociální dopady.
Ke konci loňského roku vyhnaly celosvětové konflikty a perzekuce z domovů více než 65,3 milionu lidí, ukazují data Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podstatnou část má na svědomí syrský konflikt: jeho následkem je 6,6 milionu vnitřně vysídlených a dalších 4,8 milionu lidí, které boje vyhnaly ze země. To je celkem 11,4 milionu lidí. Pro srovnání, Česká republika má 10,564 milionu obyvatel.
Zdroje: ČTK, ESCWA Report, ČSÚ