Brazilská fotbalová hvězda Neymar dovede překvapit soupeřovy obránce prudkým zrychlením a různými triky. A klub Paris Saint-Germain zaplatí za jeho přestup z FC Barcelona obrovskou částku, která by se po započítání všech poplatků a daní mohla vyšplhat na 400 – 500 milionů eur. Taková transakce jistě vyvolá úvahy o nenasytných hráčích a zbohatlických klubech, které ničí krásnou hru jménem fotbal. Detailnější pohled na vývoj platů hráčů ale naznačuje něco jiného, píše Bloomberg.
Odměny hráčů samozřejmě v posledních letech rostly spolu s tím, jak se zvyšovaly celkové výdaje v evropském fotbalu. Sami hráči ale obecně nedostávají větší podíl z celkového rozpočtu klubů. Jinak řečeno, hovoříme jen o tom, že tento koláč je stále větší a větší. Následující obrázek ukazuje vývoj podílu platů hráčů na příjmech klubů v Anglii, Itálii, Španělsku, Německu a Francii. K výrazným změnám v čase nedochází, nejnižší je tento podíl v Německu (kolem 50 %) a nejvyšší v Itálii a Francii (asi 70 %).
Druhý obrázek popisuje vývoj příjmů klubů v jednotlivých ligách. Nejvyšších hodnot dosahuje v Anglii, kde je také zejména po roce 2012 patrný prudký růst. Příjmy se ale zvyšují i v jiných zemích, nejnižších úrovní dosahují ve Francii a Itálii:
Fotbal není jedinou aktivitou, která je značně závislá na talentu. Podobně je na tom například reklamní průmysl či investiční bankovnictví. Pokud ale srovnáme podíl odměn investičních bankéřů na celkových příjmech jejich „klubů“, zjistíme, že jsou na tom znatelně hůře než fotbalisté. Z posledního grafu je dokonce zřejmé, že podíl odměn bankéřů na příjmech bank ve srovnání s roky 2010 a 2011 znatelně poklesl, nyní se pohybuje kolem 36 %:
Neměli bychom ale mladé fotbalové talenty kritizovat za to, že berou obrovské částky. Měli bychom jim přát, aby si své peníze užívali, dokud je mají. Už nyní je totiž zřejmé, že zájem televizních diváků o fotbal začíná klesat. A právě televizní práva byla doposud tím hlavním tahounem zvyšujících se rozpočtů fotbalových klubů.