Poměr počtu lidí v produktivním věku k celkové populaci bude v budoucnu prudce klesat. Podle analytiků investiční společnosti Schwab to bude mít dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku a trhy, ale zdaleka ne všechny jsou negativní.
Investoři se obvykle nejvíce zaměřují na problematiku fiskální a monetární politiky, obchodu či zahraniční politiky a demografický vývoj často stojí v ústraní i přesto, že z hlediska dalšího ekonomického vývoje jde o jeden z klíčových parametrů. Někteří odborníci se přitom domnívají, že nás čeká demografická pohroma, protože poměr zaměstnaných lidí k celé populaci se postupně sníží z úrovně 65 – 70 % na zhruba 50 %. Jinak řečeno, zatímco dnes na jednoho nepracujícího člověka připadají dva pracující, v budoucnu to bude jedna ku jedné. Konkrétní očekávaný vývoj ve vybraných zemích shrnuje následující obrázek:
Jak bylo zmíněno, podobné projekce končí často u úvah o ekonomické pohromě, která by se měla projevit prudkým poklesem růstu, neudržitelností různých sociálních programů a v neposlední řadě problémy na dluhopisových a akciových trzích. Na takový vývoj může naznačovat i vývoj v Japonsku, kde poměr pracujících k celkové populaci klesá již asi 25 let a doprovází jej ekonomická stagnace, nulová inflace a rostoucí zátěž sociální záchranné sítě.
Schwab ovšem vidí věci rozdílně a poukazuje na fakt, že podobné jevy byly často dezinterpretovány. Jako příklad dává Thomase Roberta Malthuse, který před více než 200 lety předpovídal, že nedostatečná produkce potravin neschopná uživit rostoucí populaci povede k rozsáhlé krizi. Jenže produktivita zemědělství držela tempo s růstem populace a k žádnému kolapsu nedošlo. Ve třicátých letech minulého století zase americký ekonom Alvin Hansen poukazoval na klesající tempo růstu americké populace a odvozoval z něj příchod dlouhodobé ekonomické stagnace. I on se mýlil, protože populační útlum byl pouze přechodný.
V šedesátých letech se zase díky předchozímu boomu porodnosti objevily opačné teorie, které varovaly před přelidněním a pádem životního standardu. I ony byly mylné, protože inovace a technologický pokrok dokázaly udržet životní standard na vysoké úrovni a dokonce jej dále zvyšovat. Podobné příklady ukazují, že ani nyní bychom kvůli „jednoznačným“ dopadům demografického vývoje na ekonomiku neměli propadat unáhleným závěrům.
Podle společnosti Schwab není „japonský scénář“ tím nejpravděpodobnějším. V Japonsku sice v devadesátých letech nastal pokles poměru pracujících k celkové populaci, zároveň byl ale ve světě díky pádu Sovětského svazu a otevírání Číny otevřen prostor pro obrovský růst nabídky práce. Ta se zvýšila o 914 milionů lidí, zatímco japonská pracovní síla klesla celkem asi o 1,5 milionu lidí, což je pouhý zlomek předchozího čísla. Nebyl to tedy vývoj v Japonsku, ale naopak prudký růst globální nabídky práce, co tlačilo dolů inflaci, snížilo vyjednávací sílu odborů na Západě a nakonec dalo základ růstu vlivu populistů. Ti se totiž vezou na vlně nespokojenosti vyvolané růstem příjmové nerovnosti ve vyspělých zemích, ke kterému značně přispělo předchozí přesouvání výroby do rozvíjejících se zemí, které mohly nabídnout levnější pracovní sílu.
Popsaný šok ze strany globální nabídky práce se nyní obrací a tudíž je pravděpodobné, že na rozdíl od minulosti bude sílit tlak na růst inflace, mezd a reálných sazeb. Vývoj by tedy měl být přesně opačný než v Japonsku, což ale podle Schwabu trhy naprosto nečekají. Zároveň je ovšem podle jeho analytiků pravděpodobné, že dojde k růstu produktivity. Investice do jejího zvyšování totiž obvykle slábnou v době, kdy je na trhu dostatek levné práce. Pokud ale její zdroje vyschnou, investice se zvýší a s nimi i produktivita. Není tedy nutné mít přehnané obavy z toho, že inflace dosáhne příliš vysokých hodnot. A ani z neudržitelnosti a kolapsu sociálních programů. Společnost Schwab nakonec dodává: „Možná, že za dvacet let tu bude další pozitivní šok na globálním trhu práce, tentokrát díky Indii a Africe, kde je asi jedna miliarda pracujících. Ale na to bude muset být překonána řada překážek v oblasti vzdělání, logistiky a podobně.“
Zdroj: Schwab